{"id":7,"date":"2009-04-27T16:49:22","date_gmt":"2009-04-27T14:49:22","guid":{"rendered":"http:\/\/www.vkbohemians.cz\/?page_id=7"},"modified":"2023-04-29T14:46:16","modified_gmt":"2023-04-29T12:46:16","slug":"historie-klubu","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.vkbohemians.cz\/?page_id=7","title":{"rendered":"Historie"},"content":{"rendered":"<p><strong>Historie klubu<\/strong><\/p>\n<p>23. ledna 2003 oslavil vesla\u0159sk\u00fd odd\u00edl <strong>TJ BOHEMIANS PRAHA<\/strong><br \/>\n80.v\u00fdro\u010d\u00ed sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed.<br \/>\nZ tehdy vydan\u00e9 pam\u011btn\u00ed publikace uv\u00e1d\u00edme zkr\u00e1cenou verzi pr\u016f\u0159ezu osmdes\u00e1tiletou histori\u00ed vesla\u0159\u016f.<\/p>\n<p><strong>80 LET VESLOV\u00c1N\u00cd BOHEMIANS PRAHA<br \/>\n<\/strong>I. Vesla\u0159sk\u00fd klub Libe\u0148 1923 &#8211; 1935<br \/>\nII. Vinohrad\u0161t\u00ed vesla\u0159i vesla\u0159sk\u00fd odbor Sokola na Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohradech&nbsp; 1935 &#8211; 1951<br \/>\nIII. Vesla\u0159sk\u00fd odd\u00edl Sokol \u010cKD Stalingrad 1951 &#8211; 1952<br \/>\nIV. Vesla\u0159sk\u00fd odd\u00edl Spartak Praha Stalingrad 1953 &#8211; 1962<br \/>\nV. Vesla\u0159sk\u00fd odd\u00edl TJ \u010cKD Praha&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; 1962 &#8211; 1964<br \/>\nVI. Vesla\u0159sk\u00fd odd\u00edl TJ Bohemians \u010cKD Praha 1964 &#8211; 1990<br \/>\nVII. Vesla\u0159sk\u00fd odd\u00edl TJ Bohemians Praha 1990<\/p>\n<p><strong>FAKTA A LEGENDY<\/strong><br \/>\nNa n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch str\u00e1nk\u00e1ch jsme se pokusili popsat d\u016fle\u017eit\u00e9, v\u00fdznamn\u00e9 a zaj\u00edmav\u00e9 ud\u00e1losti a momenty z historie na\u0161eho klubu. Osmdes\u00e1t let je p\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00e1 doba na to, aby bylo mo\u017eno vych\u00e1zet z v\u00fdpov\u011bd\u00ed pam\u011btn\u00edk\u016f. Zakladatel\u00e9 ji\u017e nejsou mezi n\u00e1mi a \u0159ady t\u011bch, kte\u0159\u00ed si&nbsp; pamatuj\u00ed st\u0159\u00edpky z prvn\u00edch desetilet\u00ed existence odd\u00edlu tak\u00e9 zna\u010dn\u011b pro\u0159\u00eddly. V na\u0161\u00ed elektronick\u00e9 datab\u00e1zi \u010dlen\u016f, kter\u00e1, p\u0159esto\u017ee ji dlouh\u00e1 l\u00e9ta pe\u010dliv\u011b udr\u017eoval a dopl\u0148oval Luba TR\u00c4GER, nemus\u00ed b\u00fdt zcela \u00fapln\u00e1,<br \/>\nArchiv prod\u011blal n\u011bkolik povodn\u00ed, posledn\u00ed v roce 1954 (p\u0159ed z\u00e1plavami v roce 2002 byl na\u0161t\u011bst\u00ed dostate\u010dn\u011b ochr\u00e1n\u011bn) a ve\u0161ker\u00e9 listiny bylo nutno v\u017edy pe\u010dliv\u011b vysu\u0161it. Na jeho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed se v\u0161ak pracovalo v\u017edy jen n\u00e1razov\u011b, kdy\u017e se na\u0161el nad\u0161en\u00fd dobrovoln\u00edk s velkou d\u00e1vkou trp\u011blivosti a dostatkem \u010dasu.<br \/>\nCennou p\u00edsemnou pom\u016fckou je pro n\u00e1s tak\u00e9 Ro\u010denka odd\u00edlu k pades\u00e1ti let\u016fm jeho trv\u00e1n\u00ed. Historie popsan\u00e1 v t\u00e9to ro\u010dence vych\u00e1z\u00ed ze stat\u011b V\u00e1clava&nbsp; \u0160PALKA, kter\u00fd v&nbsp; roce 1960 jako \u0161estn\u00e1ctilet\u00fd poprv\u00e9 okusil v&nbsp; kruhu ostatn\u00edch ml\u00e1denc\u016f kamar\u00e1dsk\u00e9 ovzdu\u0161\u00ed vesla\u0159sk\u00e9ho nad\u0161en\u00ed a z\u00e1palu. Jeho rukopis z roku 1969, kter\u00fd byl pokusem o zachycen\u00ed \u017eivota odd\u00edlu od prvn\u00edch start\u016f na z\u00e1vodn\u00edch drah\u00e1ch v mnoh\u00e9m doplnila Ludmila&nbsp; BARCALOV\u00c1. Autorsky se na t\u011bchto pohledech do historie pod\u00edlel i Dr. Jaroslav AND\u011aL p\u0159\u00edznivec na\u0161eho odd\u00edlu, z\u00e1vodn\u00edk KV M\u011blnick\u00fdch.&nbsp; On tak\u00e9 redigoval ro\u010denku k pades\u00e1ti let\u016fm odd\u00edlu.<br \/>\nPodklady pro publikaci k 80 let\u016fm uspo\u0159\u00e1dal Petr \u0160KVOR. Autorsky se uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed t\u00e9to publikace d\u00e1le pod\u00edleli nezmar Luba TR\u00c4GER, pracovit\u00fd a ne\u00fanavn\u00fd Richard \u0160ACH, dlouholet\u00fd b\u00fdval\u00fd p\u0159edseda klubu (a z\u00e1rove\u0148 &#8222;spojka&#8220; mezi v\u0161emi generacemi \u017eij\u00edc\u00edch Bohem\u00e1k\u016f), a n\u00e1sledn\u00fd p\u0159edseda v\u00fdboru odd\u00edlu Vladim\u00edr BURDA.<\/p>\n<p><strong>HISTORIE ODD\u00cdLU 1923 &#8211; 2003<\/strong><br \/>\nVESLA\u0158SK\u00dd&nbsp; KLUB LIBE\u0147&nbsp; 1923 &#8211; 1935<br \/>\nO zalo\u017een\u00ed VK Libe\u0148 21. ledna 1923<br \/>\nPrvn\u00ed zm\u00ednky o vesla\u0159\u00edch v Libni najdeme ve star\u00e9 korespondenci b\u00fdval\u00e9ho KLUBU VELOCIPEDIST\u016e LIBE\u0147 ji\u017e v roce 1922. Tehdy vesla\u0159i byli sou\u010d\u00e1st\u00ed klubu velocipedist\u016f jako vesla\u0159sk\u00fd odbor. Podle pramen\u016f m\u011bli 59 \u010dlen\u016f, mu\u017e\u016f i \u017een nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edho povol\u00e1n\u00ed.<br \/>\nK historick\u00e9 ud\u00e1losti do\u0161lo na 34. valn\u00e9 hromad\u011b KLUBU VELOCIPEDIST\u016e LIBE\u0147 dne 21. ledna 1923 v s\u00e1le Libe\u0148sk\u00e9ho hotelu U Deutsch\u016f. Ji\u017e hodinu po tomto form\u00e1ln\u00edm rozhodnut\u00ed velocipedist\u016f se konala ustavuj\u00edc\u00ed valn\u00e1 hromada Vesla\u0159sk\u00e9ho klubu LIBE\u0147, na n\u00ed\u017e byly schv\u00e1leny stanovy a zvolen prvn\u00ed v\u00fdbor v \u010dele s p\u0159edsedou V\u00e1clavem Dr\u017ekou, m\u011bstsk\u00fdm knihovn\u00edkem.<br \/>\nVesla\u0159i obdr\u017eeli do v\u00ednku od velocipedist\u016f p\u0159\u00edvoz s pramic\u00ed a do n\u00e1jmu pozemek na Libe\u0148sk\u00e9m ostrov\u011b a molo v p\u0159\u00edstavu. Za klubov\u00e9 barvy byly ur\u010deny zelen\u00e1 a b\u00edl\u00e1, barvy, kter\u00e9 shodou okolnost\u00ed m\u00e1 i nyn\u011bj\u0161\u00ed mate\u0159sk\u00e1 jednota BOHEMIANS PRAHA.<br \/>\nS vlajkou se to ale neobe\u0161lo bez obt\u00ed\u017e\u00ed. Na klubovou \u017e\u00e1dost o schv\u00e1len\u00ed vlajky neo\u010dek\u00e1van\u011b obdr\u017eel VK Libe\u0148 p\u0159\u00edpis od policejn\u00edho \u0159editelstv\u00ed, \u017ee ve stanov\u00e1ch, kter\u00e9 byly \u00fa\u0159edn\u011b schv\u00e1leny u\u017e dne 3. b\u0159ezna 1923 nen\u00ed ustanoven\u00ed o spolkov\u00e9 vlajce a \u017ee tud\u00ed\u017e ct\u011bn\u00fd spolek nem\u00e1 pr\u00e1vn\u00ed zp\u016fsobilosti o povolen\u00ed klubov\u00e9 vlajky \u017e\u00e1dati. Ve stanov\u00e1ch se z\u0159ejm\u011b na vlajku zapomn\u011blo! Situaci zachr\u00e1nilo v\u010dasn\u00e9 odvol\u00e1n\u00ed k ministerstvu vnitra. Nakonec byla vlajka schv\u00e1lena.<br \/>\nJe\u0161t\u011b v dubnu 1923 za\u017e\u00e1dal VK Libe\u0148 o p\u0159ijet\u00ed za \u010dlena Svazu vesla\u0159\u016f republiky \u010ceskoslovensk\u00e9. VK Libe\u0148 byl do svazu p\u0159ijat 5. kv\u011btna 1923&nbsp; a n\u00e1sledn\u011b 29. dubna 1924 se stal i \u010dlenem VESLA\u0158SK\u00c9HO Z\u00c1VODN\u00cdHO SPOLKU PRA\u017dSK\u00c9HO jako zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed \u010dlen.<br \/>\nV kv\u011btnu 1923 padlo rozhodnut\u00ed postavit na \u0161pi\u010dce Libe\u0148sk\u00e9ho ostrova lod\u011bnici. Ka\u017ed\u00fd \u010dlen m\u011bl odpracovat 20 hodin &#8211; z t\u00e9to povinnosti bylo mo\u017eno se vykoupit \u010d\u00e1stkou 100,- K\u010d. Lod\u011bnice o rozm\u011brech 16 x 16 metr\u016f byla montovan\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 stavba proponovan\u00e1 jako provizorium na deset let. Slou\u017eila v\u0161ak s r\u016fzn\u00fdmi \u00fapravami a p\u0159\u00edstavbami a\u017e do roku 1968 !!!<br \/>\nPrvn\u00ed lod\u011b v Libni<br \/>\nPrvn\u00ed lod\u00ed klubu byla gigov\u00e1 \u010dty\u0159ka s osmi vesly, v\u0161e za 4200,- K\u010d. Dodala j\u00ed berl\u00ednsk\u00e1 firma Friedrich Pirsch v kv\u011btnu 1923<br \/>\nV roce 1924 p\u0159i\u0161la do Libn\u011b tak\u00e9 prvn\u00ed z\u00e1vodn\u00ed \u010dty\u0159ka s kormideln\u00edkem od dr\u00e1\u017e\u010fansk\u00e9 firmy Krebs. Byla dopravena na vle\u010dn\u00e9m \u010dlunu za parn\u00edkem proti Labi z Dr\u00e1\u017e\u010fan a z M\u011bln\u00edka proti proudu Vltavy a\u017e do hole\u0161ovick\u00e9ho p\u0159\u00edstavu. Z\u00e1vodn\u00ed \u010dty\u0159ka pozd\u011bji obdr\u017eela jm\u00e9no OTA a vy\u0159azena byla z u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed teprve v roce 1991.<br \/>\nPrvn\u00ed z\u00e1vody a prvn\u00ed povode\u0148<br \/>\nPrvn\u00edm startem VK Libe\u0148 byl v roce 1924 distan\u010dn\u00ed z\u00e1vod \u010dty\u0159ek na trati Zbraslav &#8211; Praha. Touto j\u00edzdou zapsali libe\u0148\u0161t\u00ed vesla\u0159i sv\u016fj prvn\u00ed list do historie z\u00e1vodn\u00edho veslov\u00e1n\u00ed odd\u00edlu.<br \/>\nRok 1926 m\u011bl pro klub za\u010d\u00e1tek p\u0159\u00edmo ne\u0161\u0165astn\u00fd. Pr\u00e1v\u011b na Nov\u00fd rok p\u0159i\u0161la velk\u00e1 povode\u0148, kter\u00e1 nejen odplavila r\u016fzn\u00fd klubov\u00fd majetek, ale i \u010d\u00e1st pozemku o v\u00fdm\u011b\u0159e p\u0159es 14 ar\u016f. \u010clenov\u00e9 klubu se v\u0161ak z\u0159ejm\u011b dok\u00e1zali s touto pohromou brzy vyrovnat, nebo\u0165 nap\u0159. v \u0159\u00edjnu 1926 op\u011bt startovali v distan\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b Zbraslav &#8211; Praha a to dokonce dv\u011bma \u010dty\u0159kami. Podle dochovan\u00fdch zpr\u00e1v se v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce z\u00fa\u010dastnili i z\u00e1vod\u016f v M\u011bln\u00edce a na Vajgaru v Jind\u0159ichov\u011b Hradci.<br \/>\nStagnace a sokolsk\u00e9 o\u017eiven\u00ed<br \/>\nPo n\u011bkolikalet\u00e9 \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 aktivn\u00ed \u010dinnosti s p\u011bkn\u00fdmi v\u00fdsledky doch\u00e1z\u00ed v klubu ke stagnaci. Bylo pot\u0159eba \u010dinnost o\u017eivit.<br \/>\nTakov\u00fd impuls skute\u010dn\u011b p\u0159i\u0161el. V dubnu 1930 vstoupilo do VK Libe\u0148 n\u011bkolik \u010dlen\u016f Sokola na Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohradech. Tato nov\u00e1 sokolsk\u00e1 krev pos\u00edlila sportovn\u00ed d\u011bn\u00ed a umo\u017enila, aby VK Libe\u0148 op\u011bt startoval na z\u00e1vodech. P\u0159\u00edliv Sokol\u016f z Vinohrad byl v\u00fdzna\u010dn\u00fdm mezn\u00edkem v historii klubu &#8211; v prvn\u00ed \u0159ad\u011b znamenal o\u017eiven\u00ed \u010dinnosti, nov\u00e9 starty, n\u00e1kup lod\u00ed a v\u016fbec roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed tr\u00e9ninkov\u00fdch mo\u017enost\u00ed.<\/p>\n<p><strong>10 let \u010dinnosti a prvn\u00ed Prim\u00e1torky<\/strong><br \/>\nRok 1933 byl rokem jubilejn\u00edm. VK Libe\u0148 m\u011bl za sebou hezk\u00fd kus pr\u00e1ce a deset let \u010dinnosti. V \u010dervnu se konala jarn\u00ed slavnost, k\u0159est nov\u00fdch lod\u00ed a dom\u00e1c\u00ed z\u00e1vody. Ofici\u00e1ln\u00ed oslava desetilet\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed klubu prob\u011bhla ale a\u017e na podzim. P\u0159edseda klubu Norbert Stupka (mimo jin\u00e9 v\u00fdznamn\u00fd mecen\u00e1\u0161 klubu &#8211; majitel \u0159eznictv\u00ed ve Slezsk\u00e9 ulici) a dal\u0161\u00ed v\u00fdzna\u010dn\u00fd mecen\u00e1\u0161 Josef Dole\u017eal byli jmenov\u00e1n\u00ed \u010destn\u00fdmi \u010dleny. Po nich tak\u00e9 byly pok\u0159t\u011bny gigov\u00e1 osma NORBERT a gigov\u00e1 \u010dty\u0159ka PEP\u00cd\u010cEK.<br \/>\nToto jubileum bylo u\u017e poznamen\u00e1no hlubokou zm\u011bnou &#8211; v klubu vesluje ji\u017e hodn\u011b \u010dlen\u016f Sokola na Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohradech, kte\u0159\u00ed m\u011bli nejen po\u010detn\u00ed p\u0159evahu, ale uplat\u0148ovali i sv\u016fj vliv na veden\u00ed klubu, na \u0159\u00edd\u00edc\u00ed \u010dinnost. Rozhodnut\u00ed se bl\u00ed\u017eilo &#8230;<br \/>\nPrvn\u00ed start libe\u0148sk\u00fdch vesla\u0159\u016f ve slavn\u00fdch XXI. PRIM\u00c1TORSK\u00ddCH OSM\u00c1CH (1934) nebyl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd. Ne\u0161\u0165astn\u00e1 n\u00e1hoda n\u00e1s vy\u0159adila ze z\u00e1vodu brzy po startu: h\u00e1\u010dek ji\u017e v prv\u00fdch tempech zlomil veslo a na\u0161e lo\u010f byla z boje vy\u0159azena. Tehdej\u0161\u00ed z\u00e1vod byl v\u016fbec nabit silnou nervozitou. Vysoce favorizovan\u00e1 lo\u010f KV M\u011blnick\u00fdch, od za\u010d\u00e1tku vedouc\u00ed cel\u00e9 z\u00e1vodn\u00ed pole, objela pod Vy\u0161ehradem nespr\u00e1vn\u011b b\u00f3jku a byla diskvalifikov\u00e1na &#8211; vav\u0159\u00edn v\u00edt\u011bzstv\u00ed p\u0159ipadl Roudnici. Na\u0161e osma \u017een startovala v r\u00e1mci PRIM\u00c1TOREK v prv\u00e9m ro\u010dn\u00edku \u017densk\u00fdch osem a na poprv\u00e9 obsadila druh\u00e9 m\u00edsto za \u017dVK a p\u0159ed Sokolem Sm\u00edchov II.<br \/>\nV roce 1934 veslovalo v Libni 48 mu\u017e\u016f a 34 \u017een. Klub startoval celkem 29kr\u00e1t (z toho 23kr\u00e1t na z\u00e1vodech po\u0159\u00e1dan\u00fdch Svazem, p\u011btkr\u00e1t na sokolsk\u00fdch z\u00e1vodech a jednou na dom\u00e1c\u00edch z\u00e1vodech na M\u011bln\u00edce). Z\u00edskal 6 v\u00edt\u011bzstv\u00ed, 9 druh\u00fdch m\u00edst, 5 t\u0159et\u00edch, 4 \u010dtvrt\u00e1, jedno p\u00e1t\u00e9 a jedno \u0161est\u00e9 m\u00edsto Na sklonku roku (14.11.1934) zesnul p\u0159edseda a \u010destn\u00fd \u010dlen VK Libe\u0148 Norbert STUPKA. Do \u010dela klubu je zvolen Leopold VIDL\u00c1K.<\/p>\n<p>V t\u00e9 dob\u011b u\u017e zr\u00e1l tlak na p\u0159ejmenov\u00e1n\u00ed klubu. Vesla\u0159i sokolsk\u00e9ho p\u016fvodu nal\u00e9hali, aby se zm\u011bnil nejen n\u00e1zev, ale i stanovy. Proti tomu se br\u00e1nili n\u011bkte\u0159\u00ed zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed \u010dlenov\u00e9 z Libn\u011b. Boj m\u011bl odezvu i v \u010dl\u00e1nc\u00edch uve\u0159ej\u0148ovan\u00fdch v denn\u00edm tisku. P\u0159evaha Sokol\u016f byla velk\u00e1, \u010dekalo se jen na form\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost.<\/p>\n<p><strong>VINOHRAD\u0160T\u00cd VESLA\u0158I 1935 &#8211; 1951<\/strong><br \/>\nP\u0159ipojen\u00ed k Sokolu Jaro 1935. Po siln\u00e9 tiskov\u00e9 kampani byla dne 28. 3. 1935 svol\u00e1na mimo\u0159\u00e1dn\u00e1 valn\u00e1 hromada VK Libe\u0148 do N\u00e1rodn\u00edho domu na Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohradech, aby projednala n\u00e1vrh na zm\u011bnu stanov. N\u00e1vrh obsahoval nejen zm\u011bnu n\u00e1zvu na Vinohrad\u0161t\u00ed vesla\u0159i, ale i p\u0159ipojen\u00ed k Sokolu na Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohradech. \u0158\u00e1dn\u00fdm \u010dlenem klubu Vinohrad\u0161t\u00ed vesla\u0159i se mohl st\u00e1t pouze \u010dlen t\u011blocvi\u010dn\u00e9 jednoty, kter\u00fd byl p\u0159ijat vesla\u0159sk\u00fdm v\u00fdborem.<br \/>\nKlub si m\u011bl zachovat \u010dlenstv\u00ed v tehdej\u0161\u00edm vesla\u0159sk\u00e9m svazu a sou\u010dasn\u011b pracovat i ve vesla\u0159sk\u00e9 subkomisi \u010cOS. N\u00e1vrh \u0161el v\u0161ak d\u00e1l: krom\u011b nov\u011b \u0159e\u0161en\u00fdch vztah\u016f ke klubu obsahoval nov\u00fd lodn\u00ed \u0159\u00e1d, nov\u00fd \u0159\u00e1d technick\u00e9ho (cvi\u010ditelsk\u00e9ho) sboru, m\u011bnil se i klubov\u00fd odznak a klubov\u00e1 vlajka. V\u0161echny tyto zm\u011bny byly v souladu s jednac\u00edm \u0159\u00e1dem Sokola na Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohradech a byly mimo\u0159\u00e1dnou valnou hromadou jednomysln\u011b schv\u00e1leny. Tak za\u010dalo nov\u00e9 \u00fadob\u00ed klubu &#8211; klubu ryze sokolsk\u00e9ho.<br \/>\nI na vod\u011b vyv\u00edjeli Vinohrad\u0161t\u00ed vesla\u0159i bohatou \u010dinnost. Obes\u00edlaj\u00ed podruh\u00e9 Prim\u00e1torky, ve kter\u00fdch mu\u017ei skon\u010dili na \u010dtvrt\u00e9m m\u00edst\u011b, \u010d\u00edm\u017e si vynahradili sv\u016fj ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd start v roce 1934. Startuj\u00ed op\u011bt v \u017dENSK\u00ddCH OSM\u00c1CH, v Rennerov\u011b memori\u00e1lu v Praze, ale tak\u00e9 v Kol\u00edn\u011b, T\u0159eboni a rovn\u011b\u017e i na z\u00e1vodech \u010cOS.<\/p>\n<p><strong>L\u00e9ta p\u0159ed druhou sv\u011btovou v\u00e1lkou<\/strong><br \/>\nV letech 1936 &#8211; 1938 p\u0159ihla\u0161oval klub sv\u00e9 z\u00e1vodn\u00edky na vesla\u0159sk\u00e9 sout\u011b\u017ee. V\u00fdsledky pos\u00e1dek nebyly zcela oslniv\u00e9, sp\u00ed\u0161e pr\u016fm\u011brn\u00e9.<br \/>\nV roce 1939, v prvn\u00edm roce okupace, klub omezil svou sportovn\u00ed \u010dinnost na pouh\u00e9 dva z\u00e1vody.<br \/>\n<strong><br \/>\nV\u00e1le\u010dn\u00e1 l\u00e9ta<\/strong><br \/>\nDal\u0161\u00ed povode\u0148, kter\u00e1 natropila hodn\u011b \u0161kod, postihla ostrov i lod\u011bnici na ja\u0159e roku 1940. Sportovn\u00ed sez\u00f3na byla zah\u00e1jena a\u017e v kv\u011btnu. Vinohrad\u0161t\u00ed vesla\u0159i startovali v tomto roce v 17 z\u00e1vodech, z toho p\u011btkr\u00e1t v\u00edt\u011bzn\u011b. \u00dasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed byli zejm\u00e9na mu\u017ei, kte\u0159\u00ed zv\u00edt\u011bzili v osm\u00e1ch na sokolsk\u00fdch z\u00e1vodech. Tak\u00e9 \u017eeny vyhr\u00e1ly \u010dty\u0159ku.<br \/>\nSpr\u00e1vn\u00ed v\u00fdbor se v roce 1941 rozhodl zakoupit novou z\u00e1vodn\u00ed \u010dty\u0159ku od n\u011bmeck\u00e9 firmy Pirsch a z\u00edskat pozemek na Schwarzenbersk\u00e9m (nyn\u00ed Vesla\u0159sk\u00e9m) ostrov\u011b. S oboj\u00edm v\u0161ak vy\u0161el napr\u00e1zdno. Pr\u00e1v\u011b o velikonoc\u00edch p\u0159i\u0161la zpr\u00e1va o rozpu\u0161t\u011bn\u00ed Sokola a zabaven\u00ed majetku. Vinohrad\u0161t\u00ed vesla\u0159i utajili sv\u00e9 vztahy k Sokolu a nad\u00e1le mohli existovat pouze na p\u0159\u00edslu\u0161nosti ke Svazu vesla\u0159\u016f. Jinak hrozilo i jim rozpu\u0161t\u011bn\u00ed a likvidace klubu.<br \/>\nP\u0159es ud\u00e1losti, kter\u00e9 ot\u0159\u00e1saly sv\u011btem, p\u0159es n\u011bmeckou perzekuci v\u0161eho \u010desk\u00e9ho a pokrokov\u00e9ho, p\u0159es rozpu\u0161t\u011bn\u00ed Sokola &#8211; jeho\u017e byli p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky &#8211; se poda\u0159ilo Vinohradsk\u00fdm vesla\u0159\u016fm uh\u00e1jit svou existenci.<br \/>\nV roce 1941 \u017eeny v \u017densk\u00fdch osm\u00e1ch, konan\u00fdch v r\u00e1mci PRIM\u00c1TOREK, por\u00e1\u017eej\u00ed poprv\u00e9 sv\u00e9 v\u011b\u010dn\u00e9 soupe\u0159ky ze \u017dVK a v\u00edt\u011bz\u00ed. Tento sv\u016fj velk\u00fd \u00fasp\u011bch dok\u00e1zaly v pr\u016fb\u011bhu sez\u00f3ny je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t zopakovat, a to i na nov\u00e9 dr\u00e1ze u Trojsk\u00e9ho mostu, kam p\u0159i\u0161lo n\u011bkolik tis\u00edc div\u00e1k\u016f. V tomto roce byli \u00fasp\u011b\u0161n\u00ed i mu\u017ei, zejm\u00e9na skul\u00e9\u0159i Kolovrat a Pecka, kte\u0159\u00ed prok\u00e1zali sv\u00e9 kvality na z\u00e1vodech v Praze i Ba\u0165ov\u011b.<br \/>\nObdobn\u00fd charakter m\u011bla i sez\u00f3na 1942. Ve sv\u011bt\u011b v\u00e1lka. Vinohrad\u0161t\u00ed vesla\u0159i hodn\u011b tr\u00e9novali, ale m\u00e1lo z\u00e1vodili. P\u0159esto obsadili v \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku vesla\u0159sk\u00fdch odd\u00edl\u016f \u0161est\u00e9 m\u00edsto za \u010cVK, M\u011bln\u00edkem, Ba\u0165ovem, Roudnic\u00ed a Ostravou, ale p\u0159ed Slavi\u00ed, Bleskem a dal\u0161\u00edmi odd\u00edly.<br \/>\nRok 1943 byl ve znamen\u00ed \u00fastupu. Veden\u00ed klubu rozhodlo v z\u00e1sad\u011b nestartovat, neukazovat se zbyte\u010dn\u011b na ve\u0159ejnosti, tak\u017ee Vinohrad\u0161t\u00ed vesla\u0159i se z\u00fa\u010dastnili z\u00e1vod\u016f pouze v Praze a\u017e na podzim. V roce 1944 se rovn\u011b\u017e nestartovalo. Dokonce se i n\u011bkte\u0159\u00ed z\u00e1vodn\u00edci rozhodli opustit Libe\u0148sk\u00fd ostrov.<br \/>\nMezit\u00edm se ve Svazu a mezi ostatn\u00edmi pra\u017esk\u00fdmi vesla\u0159sk\u00fdmi kluby a obc\u00ed Prahou vedla jedn\u00e1n\u00ed o v\u00fdstavb\u011b vesla\u0159sk\u00fdch lod\u011bnic a kluboven na Schwarzenbersk\u00e9m (nyn\u00ed Vesla\u0159sk\u00e9m) ostrov\u011b. P\u0159i t\u011bchto jedn\u00e1n\u00edch se v\u0161ak v\u016fbec nepo\u010d\u00edtalo s Vinohradsk\u00fdmi vesla\u0159i, kte\u0159\u00ed jako by byli v romantick\u00e9m, ale st\u00edsn\u011bn\u00e9m prost\u0159ed\u00ed pod Prahou zcela zapomenuti &#8230;<br \/>\n<strong><br \/>\nPo v\u00e1lce<\/strong><br \/>\nJaro 1945, konec v\u00e1lky, osvobozen\u00ed republiky. Sokol na Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohradech obnovuje svou \u010dinnost a i Vinohrad\u0161t\u00ed vesla\u0159i se radostn\u011bji chopili sv\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti. Ale nebylo to snadn\u00e9!<br \/>\nVinohrad\u0161t\u00ed vesla\u0159i startovali v roce 1946 dev\u011btkr\u00e1t.<br \/>\nPak ale na klub dolehla krize. Lodn\u00ed park byl \u0161patn\u00fd, v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1vodn\u00edci se s klubem rozlou\u010dili a do\u0161lo to tak daleko, \u017ee se ani nedost\u00e1valo mu\u017e\u016f na obsazen\u00ed funkc\u00ed ve v\u00fdboru. Podobn\u00e1 situace byla i na vod\u011b. Prost\u011b bylo m\u00e1lo lid\u00ed.<br \/>\nDne 31. b\u0159ezna 1948 do\u0161lo ke sjednocen\u00ed ve\u0161ker\u00e9 dobrovoln\u00e9 t\u011blesn\u00e9 v\u00fdchovy v \u010cSR. Z toho nebylo pro \u017e\u00e1dn\u00fd sportovn\u00ed klub \u00faniku. Tento proces se v\u0161ak Vinohradsk\u00fdch vesla\u0159\u016f dotkl jen okrajov\u011b. Sjednocen\u00ed t\u011blov\u00fdchovy prob\u00edhalo na b\u00e1zi \u010cOS a klub byl ji\u017e od roku 1935 jeho slo\u017ekou jako vesla\u0159sk\u00fd odbor Sokola na Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohradech a \u017eil tedy d\u00e1le sportovn\u00edm i sokolsk\u00fdm \u017eivotem.&nbsp; Na p\u0159eborech \u010cOS v roce 1948 startovali na\u0161i mu\u017ei ve dvou \u010dty\u0159k\u00e1ch a osm\u011b, \u017eeny ve \u010dty\u0159ce a osm\u011b.<br \/>\nKdy\u017e se v roce 1949 ustavil vesla\u0159sk\u00fd odbor Tyr\u0161ova kraje v Praze, m\u011bli zde Vinohrad\u0161t\u00ed vesla\u0159i sv\u00e9 z\u00e1stupce. Startuje se v\u0161ak m\u00e1lo, jen \u010dty\u0159ka mu\u017e\u016f a osma \u017een h\u00e1j\u00ed na\u0161e barvy. Klub m\u00e1 v t\u00e9 dob\u011b pouh\u00fdch 40 \u010dlen\u016f, stav lod\u00ed je bez\u00fat\u011b\u0161n\u00fd, tak\u017ee z\u00e1vodn\u00edci startuj\u00ed zpravidla na vyp\u016fj\u010den\u00fdch lod\u00edch. V\u011bt\u0161\u00ed aktivitu vykazovaly \u017eeny. Rok 1949 v\u0161ak sou\u010dasn\u011b tak\u00e9 znamen\u00e1 p\u0159\u00edzniv\u00fd zvrat ve v\u00fdvoji odd\u00edlu. Nast\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edliv nov\u00fdch \u010dlen\u016f. Jenom ze Sokola na Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohradech p\u0159ich\u00e1z\u00ed celkem jeden\u00e1ct mlad\u00fdch \u010dlen\u016f a \u010dlenek. \u010cinnost odd\u00edlu se zam\u011b\u0159ila na ml\u00e1de\u017e a za\u010daly se dostavovat prv\u00e9 \u00fasp\u011bchy.<\/p>\n<p>SOKOL \u010cKD STALINGRAD&nbsp; 1951 -1952<br \/>\nSPARTAK PRAHA STALINGRAD&nbsp; 1953 -1962<br \/>\nObdob\u00ed vzestupu<br \/>\nV roce 1951 se projevuj\u00ed dal\u0161\u00ed snahy o roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed \u010dlensk\u00e9 z\u00e1kladny. P\u0159istupuje se k n\u011bkter\u00fdm n\u00e1borov\u00fdm akc\u00edm. Toto m\u011blo p\u0159\u00edznivou odezvu &#8211; p\u0159i\u0161li nov\u00ed z\u00e1jemci o veslov\u00e1n\u00ed. Do\u0161lo tak\u00e9 k p\u0159ijet\u00ed nov\u00e9ho n\u00e1zvu t\u011blocvi\u010dn\u00e9 jednoty a tedy i vesla\u0159sk\u00e9ho odd\u00edlu Sokol \u010cKD Stalingrad &#8211; jednalo se vlastn\u011b o p\u0159evzet\u00ed n\u00e1zvu od patron\u00e1tn\u00edho z\u00e1vodu \u010cKD Stalingrad. I p\u0159es v\u00fdrazn\u00fd vzestup ve v\u00fdkonnosti pos\u00e1dek do\u0161lo v roce 1953 v mu\u017esk\u00e9 slo\u017ece k neshod\u00e1m a n\u011bkolik p\u0159edn\u00edch z\u00e1vodn\u00edk\u016f ode\u0161lo do Spartaku Praha &#8211; Z\u00e1vody 9. kv\u011btna (\u010cVK Praha).<br \/>\n\u017deny v\u0161ak vykazovaly v\u00fdbornou formu i v roce 1954, kdy zv\u00edt\u011bzily v \u017densk\u00fdch osm\u00e1ch a znovu z\u00edskaly mistrovsk\u00fd titul v osmiveslic\u00edch na Kn\u00edni\u010dsk\u00e9 p\u0159ehrad\u011b v Brn\u011b. Druh\u00e1 osma \u017een byla v \u017densk\u00fdch osm\u00e1ch t\u0159et\u00ed a p\u00e1t\u00e1 na Mistrovstv\u00ed republiky v Brn\u011b. D\u00e1le na\u0161e osma \u017een byla pov\u011b\u0159ena reprezentac\u00ed na Mistrovstv\u00ed Evropy na jeze\u0159e Snagow v Rumunsku, kde skon\u010dila na \u010dtvrt\u00e9m m\u00edst\u011b.<br \/>\nI v roce 1956 z\u016fstal k\u00e1dr na\u0161ich \u017een kompaktn\u00ed. Vyhr\u00e1ly kvalifika\u010dn\u00ed z\u00e1vody a odjely n\u00e1s reprezentovat na zn\u00e1mou regatu do Poznan\u011b, kde zv\u00edt\u011bzily. Na Mistrovstv\u00ed republiky v Brn\u011b z\u00edskaly na\u0161e \u017eeny prvn\u00ed m\u00edsto a titul mistry\u0148. Tehdy pat\u0159ily opravdu na \u0161pi\u010dku na\u0161eho veslov\u00e1n\u00ed.<br \/>\nMu\u017ei m\u011bli v t\u00e9 dob\u011b pouze perspektivn\u00ed \u010dty\u0159ku, t\u00e9 se v\u0161ak nepoda\u0159ilo z\u00edskat v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f.<br \/>\nHovo\u0159\u00edme-li o t\u00e9to dob\u011b jako o obdob\u00ed vzestupu, je t\u0159eba podotknout, \u017ee nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdsledky zelen\u00fdch vesel m\u011bly \u017eensk\u00e9 pos\u00e1dky. P\u0159\u00ednosem tohoto obdob\u00ed bylo dal\u0161\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed lodn\u00edho parku &#8211; z\u00edskali jsme nov\u00fd skif, pl\u00e1tovou i z\u00e1vodn\u00ed \u010dty\u0159ku i z\u00e1vodn\u00ed osmiveslici.<br \/>\nP\u0159elom pades\u00e1t\u00fdch a \u0161edes\u00e1t\u00fdch let<br \/>\nV roce 1957 si odd\u00edl je\u0161t\u011b udr\u017eel sedm\u00e9 m\u00edsto v celost\u00e1tn\u00edm \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku vesla\u0159sk\u00fdch odd\u00edl\u016f, sportovn\u00ed v\u00fdsledky byly ale \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm huben\u011bj\u0161\u00ed. Po\u010det start\u016f poklesl a tak n\u00e1\u0161 odd\u00edl sestoupil a\u017e na jeden\u00e1ct\u00e9 m\u00edsto. Mu\u017e\u016f bylo m\u00e1lo a ani \u017eeny nedok\u00e1zaly nav\u00e1zat na sv\u00e9 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed \u00fasp\u011bchy. Bylo t\u0159eba se vypo\u0159\u00e1dat se \u010dlenskou z\u00e1kladnou a op\u011bt se zab\u00fdvat n\u00e1borem dorostu. Nebyli tren\u00e9\u0159i, nebyli \u010dinovn\u00edci.<br \/>\nMezit\u00edm se ale p\u0159ece jenom poda\u0159ilo rozmno\u017eit po\u010det lod\u00ed. Byla zakoupena z\u00e1vodn\u00ed \u010dty\u0159ka s kormideln\u00edkem. Odd\u00edl tak\u00e9 z\u00edskal odv\u00e1\u017enou transakc\u00ed motorov\u00fd \u010dlun a dvojskif z NDR, a\u010d nem\u011bl pot\u0159ebn\u00e9 finan\u010dn\u00ed kryt\u00ed. Na\u0161t\u011bst\u00ed se p\u0159\u00edpad uspokojiv\u011b vy\u0159e\u0161il po \u0159ad\u011b jedn\u00e1n\u00ed s mate\u0159skou jednotou a s MV \u010cSTV.<br \/>\nU\u017e v roce 1959 nastoupila do odd\u00edlu cel\u00e1 \u0159ada nov\u00fdch dorostenc\u016f a dorostenek, takov\u00fd vesla\u0159sk\u00fd pot\u011br &#8211; p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed nad\u011bje odd\u00edlu. Kdy\u017e vesla\u0159sk\u00fd odd\u00edl Slavoj Vy\u0161ehrad (VK Blesk) slavil v roce 1959 v\u00fdznamn\u00e9 jubileum &#8211; 80. v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed &#8211; uspo\u0159\u00e1dal v Praze mezin\u00e1rodn\u00ed regatu, na n\u00ed\u017e za n\u00e1\u0161 odd\u00edl krom\u011b \u010dty\u0159ky mu\u017e\u016f, \u010dty\u0159ky a osmy \u017een startovali i nov\u00ed dorostenci.<br \/>\nNovou sez\u00f3nu 1960 jsme otev\u0159eli uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm ve\u0159ejn\u00fdch vesla\u0159sk\u00fdch z\u00e1vod\u016f v Praze s c\u00edlem na C\u00edsa\u0159sk\u00e9 louce. Z\u00e1vod\u016f se z\u00fa\u010dastnila \u0159ada odd\u00edl\u016f, aby jejich pos\u00e1dky zm\u011b\u0159ily sv\u00e9 s\u00edly. D\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed p\u00e9\u010de o nejmlad\u0161\u00ed vesla\u0159skou generaci se uk\u00e1zala spr\u00e1vn\u00e1. Spartak Stalingrad poprv\u00e9 vys\u00edl\u00e1 sv\u00e9 z\u00e1vodn\u00edky do OSEM JUNIOR\u016e O ZLAT\u00c9 VESLO HLAVN\u00cdHO M\u011aSTA PRAHY.<br \/>\nNa P\u0159eboru \u010cSSR star\u0161\u00edho dorostu na lod\u00edch gigov\u00fdch v T\u00e1bo\u0159e zv\u00edt\u011bzila na\u0161e d\u011bv\u010data na dvojskulu a z\u00edskala p\u0159ebornick\u00fd titul. P\u011bkn\u00e9ho \u00fasp\u011bchu dos\u00e1hla v T\u00e1bo\u0159e i \u010dty\u0159ka star\u0161\u00edch dorostenc\u016f, kdy\u017e se z 20 (!) lod\u00ed probojovala do fin\u00e1le a obsadila \u010dtvrt\u00e9 m\u00edsto.<br \/>\nPo\u010d\u00e1tek dal\u0161\u00edho roku byl tragick\u00fd: dne 2. ledna 1961 havarovalo b\u011bhem zku\u0161ebn\u00edho letu p\u0159i n\u00e1vratu na Ruzy\u0148sk\u00e9 leti\u0161t\u011b dopravn\u00ed letadlo \u010cSA. V trosk\u00e1ch zahynula des\u00edtka mlad\u00fdch lid\u00ed, mezi nimi byl i nad\u011bjn\u00fd vesla\u0159 Ji\u0159\u00ed BARCAL, \u010dlen na\u0161eho odd\u00edlu. Byl vyrv\u00e1n \u017eivotu v prvn\u00edm rozpuku sv\u00fdch sil, v prvn\u00edm z\u00e1palu pro vesla\u0159sk\u00fd sport. Vysok\u00fd, \u0161t\u00edhl\u00fd, uk\u00e1zn\u011bn\u00fd. Zem\u0159el ml\u00e1d, sotva osmn\u00e1ctilet\u00fd.<\/p>\n<p><strong>St\u0159\u00edbrn\u00e1 medaile z Mistrovstv\u00ed Evropy<\/strong><br \/>\nN\u00e1\u0161 odd\u00edl m\u00e1 v roce 1961 u\u017e 17 vlastn\u00edch lod\u00ed a motorov\u00fd \u010dlun. A sta\u0159i\u010dkou zch\u00e1tralou d\u0159ev\u011bnou lod\u011bnici. Brig\u00e1dnicky postaven\u00fd p\u0159\u00edstavek ji sp\u00ed\u0161e jen podp\u00edral.<br \/>\nV\u00fdrazn\u00fd \u00fasp\u011bch pro klubovou vlajku dob\u00fdv\u00e1 Marta \u0160\u00cdPOV\u00c1, kter\u00e1 byla za\u0159azena do reprezenta\u010dn\u00ed p\u00e1rov\u00e9 \u010dty\u0159ky \u017een. Vrcholem jej\u00ed kari\u00e9ry bylo Mistrovstv\u00ed Evropy v Praze v roce 1961, kde v reprezenta\u010dn\u00edm dresu z\u00edsk\u00e1v\u00e1 v \u010deskoslovensk\u00e9 pos\u00e1dce p\u00e1rov\u00e9 \u010dty\u0159ky \u017een druh\u00e9 m\u00edsto a st\u0159\u00edbrnou medaili v n\u00e1dhern\u00e9m z\u00e1vod\u011b \u0161esti lod\u00ed.<br \/>\nNa M\u011bln\u00edce se na z\u00e1v\u011br sez\u00f3ny uskute\u010dnilo prvn\u00ed trojutk\u00e1n\u00ed vesla\u0159sk\u00fdch odd\u00edl\u016f (Spartak Roudnice, Spartak M\u011bln\u00edk, Spartak Stalingrad), v n\u011bm\u017e n\u00e1\u0161 odd\u00edl zv\u00edt\u011bzil. P\u0159es tyto \u00fasp\u011bchy jsme v \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku vesla\u0159sk\u00fdch odd\u00edl\u016f z\u016fstali na osm\u00e9m m\u00edst\u011b.<\/p>\n<p><strong> TJ \u010cKD PRAHA&nbsp; 1962 &#8211; 1964<\/strong><br \/>\nPodle zm\u011bny n\u00e1zvu mate\u0159sk\u00e9 jednoty se p\u0159ejmenov\u00e1v\u00e1 i n\u00e1\u0161 odd\u00edl. Do roku 1962 vstupuje ji\u017e jako \u010cKD PRAHA. V tomto roce p\u0159ich\u00e1z\u00ed do Prahy z\u00e1silka nov\u00fdch lod\u00ed z NDR. Mezi nimi je pro n\u00e1s i dvojka s kormideln\u00edkem s novou technickou vymo\u017eenost\u00ed &#8211; kormideln\u00edkem le\u017e\u00edc\u00edm ve \u0161pi\u010dce. Po kr\u00e1tk\u00e9m tr\u00e9ninku na n\u00ed startuj\u00ed jako prvn\u00ed Ji\u0159\u00ed a Otto Chmela\u0159ovi s kormideln\u00edkem Richardem \u0160achem v Jind\u0159ichov\u011b Hradci.<br \/>\nZ \u017een si velmi dob\u0159e vedla i v roce 1962 Marta \u0160\u00cdPOV\u00c1, kter\u00e1 zv\u00edt\u011bzila v r\u00e1mci Prim\u00e1torek v z\u00e1vod\u011b skifa\u0159ek O stuho Podol\u00ed. Odd\u00edl postoupil na velmi p\u011bkn\u00e9 \u0161est\u00e9 m\u00edsto v celost\u00e1tn\u00edm \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku vesla\u0159sk\u00fdch odd\u00edl\u016f, \u010d\u00edm\u017e vyrovnal \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed z roku 1942.<br \/>\nOslavy \u010dty\u0159icetilet\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed odd\u00edlu v roce 1963 prob\u00edhaly za n\u00e1boru ml\u00e1de\u017ee, ale tak\u00e9 pod hrozbou \u00fapln\u00e9 zk\u00e1zy lod\u011bnice. Byly zpracov\u00e1ny \u00favodn\u00ed projekty pro n\u011bkolik v \u00favahu p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edch m\u00edst v Praze. K realizaci v\u0161ak bohu\u017eel &#8211; p\u0159es velkou snahu odd\u00edlu i jednoty &#8211; nedo\u0161lo.<\/p>\n<p><strong>BOHEMIANS \u010cKD PRAHA&nbsp; 1965 &#8211; 1990<\/strong><br \/>\nPosledn\u00ed roky na &#8222;doln\u00ed vod\u011b&#8220;<br \/>\nNov\u00e9 tr\u00e9ninkov\u00e9 metody uplat\u0148ovan\u00e9 v odd\u00edle p\u0159i v\u00fdchov\u011b dorostu p\u0159in\u00e1\u0161ely sv\u00e9 ovoce ji\u017e v roce 1965. Nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed byly star\u0161\u00ed dorostenky, kter\u00e9 z\u00edskaly na osm\u011b prv\u00e9 m\u00edsto na P\u0159eboru \u010cSSR, ale tak\u00e9 dvojka bez kormideln\u00edka star\u0161\u00edch dorostenc\u016f z\u00edskala p\u0159ebornick\u00fd titul. Charakteristick\u00fd je z\u00e1pis z valn\u00e9 hromady, konstatuj\u00edc\u00ed, \u017ee star\u0161\u00ed dorostenky se um\u00edstily na t\u0159et\u00edm m\u00edst\u011b v republice, star\u0161\u00ed dorostenci byli na p\u00e1t\u00e9m m\u00edst\u011b a mu\u017ei na \u0161est\u00e9m m\u00edst\u011b, celkov\u011b odd\u00edl skon\u010dil na \u0161est\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dce \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku. I kdy\u017e m\u00e1me nejhor\u0161\u00ed lod\u011bnici, p\u0159ece jenom jsme byli v po\u010dtu start\u016f \u010dtvrt\u00ed a celkov\u011b \u0161est\u00ed.<br \/>\nV letech 1966 a\u017e 1967 se projevovala d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed dobr\u00e1 tr\u00e9ninkov\u00e1 \u00farove\u0148 mu\u017e\u016f, tak\u017ee se odd\u00edl mohl op\u00edrat o dobr\u00fd k\u00e1dr dosp\u011bl\u00fdch vesla\u0159\u016f. Dob\u0159e jezdila i d\u00edv\u010d\u00ed osma. V roce 1967 startovaly pos\u00e1dky dorostu na dvojk\u00e1ch s kormideln\u00edkem tak i bez kormideln\u00edka na Turnaji olympijsk\u00fdch nad\u011bj\u00ed v ma\u010farsk\u00e9 Tat\u011b. T\u0159et\u00ed a \u010dtvrt\u00e9 m\u00edsto byly \u00fasp\u011bchem. Ob\u011b pos\u00e1dky startovaly d\u00e1le pak na mezin\u00e1rodn\u00ed juniorsk\u00e9 regat\u011b v It\u00e1lii v Lecco na jeze\u0159e Como (&#8222;nult\u00e9&#8220; Mistrovstv\u00ed sv\u011bta junior\u016f), kde obsadily t\u0159et\u00ed a \u0161est\u00e9 m\u00edsto. Na\u0161i vesla\u0159i si p\u0159ivezli ze zahrani\u010dn\u00edch regat medaile a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b reprezentovali.<br \/>\nV\u00fdznamn\u00e1 ud\u00e1lost v historii klubu &#8211; st\u011bhov\u00e1n\u00ed do Podol\u00ed<br \/>\nZat\u00edmco je\u0161t\u011b v roce 1967 marn\u011b den\u00edk VE\u010cERN\u00cd PRAHA upozor\u0148oval na havarijn\u00ed stav na\u0161\u00ed lod\u011bnice a situace se jevila v\u00fdboru odd\u00edlu do budoucna jako ne\u0159e\u0161iteln\u00e1, p\u0159inesl za\u010d\u00e1tek roku 1968 vesla\u0159sk\u00e9mu odd\u00edlu dlouho o\u010dek\u00e1van\u00fd \u00fakol: p\u0159est\u011bhovat s\u00eddlo odd\u00edlu z Libn\u011b do nov\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed, do Podol\u00ed. St\u011bhov\u00e1n\u00ed se stalo ud\u00e1lost\u00ed \u010d\u00edslo jedna! Trvalo pln\u00e9 t\u0159i m\u011bs\u00edce. Od b\u0159ezna do kv\u011btna. T\u00fddny radosti a pr\u00e1ce, ale &#8211; p\u0159iznejme si to zcela otev\u0159en\u011b &#8211; i trochu smutku v koutku srdc\u00ed zvl\u00e1\u0161t\u011b t\u011bch star\u0161\u00edch. Tak tedy po p\u011bta\u010dty\u0159iceti letech pr\u00e1ce, \u00fasp\u011bch\u016f, ale i trampot v tom na\u0161em mal\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed na \u0160pi\u010dce v Libni p\u0159i\u0161el velk\u00fd Den, vskutku s velk\u00fdm D.<br \/>\nMate\u0159sk\u00e1 jednota Bohemians \u010cKD Praha vysly\u0161ela vol\u00e1n\u00ed vesla\u0159\u016f a uvolnila pot\u0159ebn\u00e9 pen\u00edze na p\u0159evod majetku i na v\u00fdstavbu prozat\u00edmn\u00ed (ano op\u011bt prozat\u00edmn\u00ed) lod\u011bnice. Sv\u00e9 nov\u00e9 s\u00eddlo jsme na\u0161li v b\u00fdval\u00e9 plov\u00e1rn\u011b NSK v Praze-Podol\u00ed, na prav\u00e9m b\u0159ehu Vltavy. St\u011bhov\u00e1n\u00ed znamenalo ov\u0161em tak\u00e9 mnoho starost\u00ed a pr\u00e1ce. Bylo nutno vy\u010distit cel\u00fd pozemek od spousty odpadk\u016f, postavit p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ky na lod\u011b, vybudovat \u0161atny, ale tak\u00e9 vy\u0159e\u0161it vztahy s d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edmi u\u017eivateli objektu. A nebyla to pr\u00e1ce mal\u00e1 &#8211; v\u017edy\u0165 jen ciz\u00edch motorov\u00fdch \u010dlun\u016f tu bylo na pades\u00e1t a des\u00edtky soukrom\u00fdch kano\u00ed nav\u00edc. Ale i dosavadn\u00ed volejbalist\u00e9 a gymnast\u00e9 si jen neradi zvykali na nov\u00fd re\u017eim.<br \/>\nV roce 1969 se mu\u017ei prosadili na v\u00fdbornou. \u010cty\u0159ka s kormideln\u00edkem mu\u017e\u016f pat\u0159ila k nejlep\u0161\u00edm v republice. Vyhr\u00e1la \u0159adu z\u00e1vod\u016f a na Mistrovstv\u00ed republiky byla druh\u00e1. Rovn\u011b\u017e star\u0161\u00ed dorostenky byly \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9. Odd\u00edl v celost\u00e1tn\u00edm \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku vesla\u0159sk\u00fdch odd\u00edl\u016f obsadil sedmou p\u0159\u00ed\u010dku.<br \/>\nHlavn\u00edm \u00fakolem se ale st\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edprava v\u00fdstavby nov\u00e9 definitivn\u00ed lod\u011bnice, tam se tak\u00e9 zam\u011b\u0159uje pozornost cel\u00e9ho v\u00fdboru vesla\u0159sk\u00e9ho odd\u00edlu. Po str\u00e1nce sportovn\u00ed se st\u00e1v\u00e1 hlavn\u00edm \u00fakolem dostihnout v\u00fdkonnostn\u011b ostatn\u00ed pra\u017esk\u00e9 vesla\u0159sk\u00e9 odd\u00edly.<br \/>\nV roce 1970 obhajuje mu\u017esk\u00e1 \u010dty\u0159ka sv\u00e9 \u00fasp\u011bchy z minul\u00e9ho roku. Ostatn\u00ed mu\u017ei v podstat\u011b dr\u017eeli sv\u00e9 lo\u0148sk\u00e9 pozice. Star\u0161\u00ed dorostenci slav\u00ed sv\u00e9 \u00fasp\u011bchy na P\u0159eboru \u010cSSR ve dvojce bez kormideln\u00edka a na dvojskifu.. Op\u011bt ale vyvstal star\u00fd probl\u00e9m &#8211; soust\u0159edit se na n\u00e1bor mlad\u00fdch a t\u011bm v\u011bnovat zv\u00fd\u0161enou p\u00e9\u010di.<\/p>\n<p><strong>70. l\u00e9ta a \u010ceskoslovensk\u00fd poh\u00e1r<\/strong><br \/>\nV roce 1972 byla zalo\u017eena ligov\u00e1 sout\u011b\u017e vesla\u0159sk\u00fdch odd\u00edl\u016f, pozd\u011bji p\u0159ejmenovan\u00e1 na \u010ceskoslovensk\u00fd poh\u00e1r. Um\u00edst\u011bn\u00ed vesla\u0159sk\u00e9ho odd\u00edlu na p\u0159edn\u00edch m\u00edstech jak v celost\u00e1tn\u00edm \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku, tak i v \u010ceskoslovensk\u00e9m poh\u00e1ru vy\u017eaduje dostate\u010dn\u00fd po\u010det dobr\u00fdch z\u00e1vodn\u00edk\u016f ve v\u0161ech v\u011bkov\u00fdch kategori\u00edch. A to n\u00e1m chyb\u011blo. Proto se n\u00e1\u0161 klub pohyboval na hranici mezi I. a II. Ligou. A\u017e v roce 1977se op\u011bt dostavuj\u00ed v\u00fdrazn\u00e9 v\u00fdsledky na\u0161ich z\u00e1vodn\u00edk\u016f &#8211; zejm\u00e9na kdy\u017e skifa\u0159 Burda vyhr\u00e1v\u00e1 v tomto roce v r\u00e1mci Prim\u00e1torek Jarn\u00ed skul\u00e9rsk\u00fd z\u00e1vod R\u00f6sslera -O\u0159ovsk\u00e9ho a v roce 1981 tento \u00fasp\u011bch opakuje Petr Pokorn\u00fd. Oba se setk\u00e1vaj\u00ed v t\u00e9m\u017e roce i v pos\u00e1dce reprezenta\u010dn\u00ed p\u00e1rov\u00e9 \u010dty\u0159ky (Burda ov\u0161em v t\u00e9 dob\u011b coby &#8222;Dukl\u00e1k&#8220;), kter\u00e1 na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Mnichov\u011b vybojovala 5.m\u00edsto.<br \/>\nVzestupu tak\u00e9 napomohlo i z\u0159\u00edzen\u00ed TSM (Tr\u00e9ninkov\u00e9ho st\u0159ediska ml\u00e1de\u017ee) p\u0159i na\u0161em odd\u00edle. Jeho vedouc\u00edm tren\u00e9rem byl Bohum\u00edr \u010c\u00ed\u017eek. Na za\u010d\u00e1tku osmdes\u00e1t\u00fdch let se ji\u017e za\u010daly dostavovat prv\u00e9 v\u00fdsledky. V t\u00e9to dob\u011b se \u0159ad\u00ed na\u0161e \u017eactvo mezi nejlep\u0161\u00ed v \u010cSSR.<\/p>\n<p><strong>V\u00fdstavba nov\u00e9 lod\u011bnice<\/strong><br \/>\nV\u00fdznamn\u00fdm mezn\u00edkem v historii na\u0161eho odd\u00edlu je prosinec 1979. V tomto m\u011bs\u00edci byla zah\u00e1jena v\u00fdstavba na\u0161\u00ed nov\u00e9 lod\u011bnice. Znamenalo to v\u0161ak i z\u00e1nik romantick\u00fdch boudi\u010dek slou\u017e\u00edc\u00edch jako letn\u00ed \u0161atny i v\u00edkendov\u00e9 nocleh\u00e1rny star\u0161\u00edch \u010dlen\u016f odd\u00edlu, zbour\u00e1n\u00ed \u00fatuln\u00e9 klubovny s krbem, konec posilovny, kde bylo p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm tr\u00e9ninku v zimn\u00edm obdob\u00ed nutno po\u0159\u00e1dn\u011b rozhicovat kamna.<br \/>\nV\u00fdstavb\u011b p\u0159edch\u00e1zelo nezm\u011brn\u00e9 \u00fasil\u00ed ze strany \u010dlen\u016f odd\u00edlu a zejm\u00e9na tehdej\u0161\u00edho v\u00fdboru. Prvn\u00ed z\u00e1m\u011bry a studie &#8211; tehdy pro n\u00e1s velkolep\u00e9 &#8211; na stavbu lod\u011bnice ze d\u0159eva a oceli od arch. Schlegera skon\u010dily v\u0161ak na banalit\u011b &#8211; 20 mili\u00f3n\u016f korun, kter\u00e9 by tato stavba st\u00e1la. To byl nepr\u016fchodn\u00fd probl\u00e9m.<br \/>\nA tak se za\u010dalo projektovat znovu. Z hlediska architektonick\u00e9ho nic moc, ale s ohledem na p\u0159\u00edslib financov\u00e1n\u00ed z pen\u011bz t\u011blov\u00fdchovy, jedin\u00e1 sch\u016fdn\u00e1 cesta. Parta zan\u00edcen\u00fdch funkcion\u00e1\u0159\u016f veden\u00fdch Ing. Milanem POKORN\u00ddM ne\u00fanavn\u011b pracovala na projektu lod\u011bnice, skl\u00e1dan\u00e9 z jednotliv\u00fdch dvoumilionov\u00fdch staveb. To byla tehdy opravdu jedin\u00e1 mo\u017enost, jak stavbu lod\u011bnice zah\u00e1jit.<br \/>\nStavba lod\u011bnice velmi zd\u00e1rn\u011b pokra\u010duje i v jej\u00edch dal\u0161\u00edch \u010d\u00e1stech (stav\u00ed se vesla\u0159sk\u00fd baz\u00e9n &#8211; prv\u00fd v \u010ceskoslovensku pro 8 vesla\u0159\u016f, rehabilita\u010dn\u00ed linka, sauna, posilovny, prostorn\u00e1 d\u00edlna), aby se v\u00fdhledov\u011b vylep\u0161ily podm\u00ednky pro odd\u00edl. Teprve s odstupem n\u011bkolika let se uk\u00e1zalo, \u017ee postaven\u00ed nov\u00e9 lod\u011bnici (d\u00edky ne\u00fastupnosti \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f ze stavebn\u00edho odboru na svahu nad hranic\u00ed stolet\u00e9 vody &#8211; jak proz\u00edrav\u00e9!) bylo z\u00e1kladem pro stabiln\u00ed za\u0159azen\u00ed odd\u00edlu mezi nejsiln\u011bj\u0161\u00ed \u010cesk\u00e9 kluby. Krom\u011b ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho Milana Pokorn\u00e9ho m\u00e1 na tomto kroku obrovskou z\u00e1sluhu cel\u00fd tehdej\u0161\u00ed v\u00fdbor, zejm\u00e9na v\u0161ak p\u00e1nov\u00e9 Richard \u0160ACH (tehdej\u0161\u00ed stavbyvedouc\u00ed), Miroslav PAU\u010cEK, &#8230;.<br \/>\nJuniorsk\u00e1 l\u00edhe\u0148 osmdes\u00e1t\u00fdch let<br \/>\nPotvrzuje se, \u017ee jsme u\u010dinili spr\u00e1vn\u011b, kdy\u017e jsme vsadili na v\u00fdchovu ml\u00e1de\u017ee. V t\u011bchto letech zaznamen\u00e1v\u00e1me velik\u00fd vzestup v\u00fdkonnosti zejm\u00e9na v dorosteneck\u00fdch a juniorsk\u00fdch kategori\u00edch a to jak u d\u00edvek, tak i u chlapc\u016f.<br \/>\nTren\u00e9\u0159i Bohum\u00edr \u010c\u00ed\u017eek, Dana \u0160pirhanzlov\u00e1, Jan Hradil, Jan Tousek, Ji\u0159\u00ed Cetl, Zden\u011bk Nov\u00e1k, Ji\u0159\u00ed Chmela\u0159, Karel Rendl, Pavel Pokorn\u00fd a mnoz\u00ed dal\u0161\u00ed p\u0159ipravuj\u00ed sv\u00e9 pos\u00e1dky pro \u0161pi\u010dkov\u00e9 v\u00fdsledky. V pr\u016fb\u011bhu osmdes\u00e1t\u00fdch let se P\u0159ebory dorostu neobe\u0161ly bez vynikaj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dasti na\u0161ich pos\u00e1dek. Z\u00edsk\u00e1v\u00e1me \u0159adu p\u0159ebornick\u00fdch titul\u016f a mnoho vynikaj\u00edc\u00edch fin\u00e1lov\u00fdch m\u00edst i mezin\u00e1rodn\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f. V tomto obdob\u00ed jsou polo\u017eeny c\u00edlev\u011bdom\u00e9 z\u00e1klady pro budouc\u00ed \u00fasp\u011bchy na\u0161eho odd\u00edlu. D\u00edky vhodn\u00fdm podm\u00ednk\u00e1m v na\u0161\u00ed lod\u011bnici je do Bohemians \u010cKD Praha v roce 1987 um\u00edst\u011bno St\u0159edisko vrcholov\u00e9ho sportu ve veslov\u00e1n\u00ed. Jeho veden\u00edm je pov\u011b\u0159en Bohum\u00edr \u010c\u00ed\u017eek.<br \/>\nA \u010dlenov\u00e9 tohoto st\u0159ediska se velmi brzy za\u010d\u00ednaj\u00ed objevovat v reprezenta\u010dn\u00edch pos\u00e1dk\u00e1ch a p\u0159iv\u00e1\u017eej\u00ed \u0159adu hodnotn\u00fdch v\u00fdsledk\u016f z vrcholn\u00fdch mezin\u00e1rodn\u00edch sout\u011b\u017e\u00ed.&nbsp; P\u016fsoben\u00ed st\u0159ediska, s jeho\u017e \u00e9rou jsou spojeny zat\u00edm nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdsledky z po\u010d\u00e1tku 90. let, v\u0161ak m\u011blo pro odd\u00edl i sv\u00e1 negativa.<br \/>\nPostupn\u011b jsou dokon\u010dov\u00e1ny jednotliv\u00e9 \u010d\u00e1sti stavby na\u0161i lod\u011bnice, z n\u00ed\u017e vyr\u016fst\u00e1 komplex objekt\u016f slou\u017e\u00edc\u00edch jak vesla\u0159\u016fm, tak i ostatn\u00edm vodn\u00edm sport\u016fm v jednot\u011b. Objekt lod\u011bnice se st\u00e1v\u00e1 ve sv\u00e9 dob\u011b jedn\u00edm z nejmodern\u011bj\u0161\u00edch vesla\u0159sk\u00fdch st\u00e1nk\u016f v \u010ceskoslovensku.<\/p>\n<p><strong>10. sraz veter\u00e1n\u016f FISA<\/strong><br \/>\nFunkcion\u00e1\u0159i na\u0161eho odd\u00edlu dok\u00e1zali mnohokr\u00e1t zorganizovat a uspo\u0159\u00e1dat r\u016fzn\u00e9 vesla\u0159sk\u00e9 sout\u011b\u017ee a akce &#8211; v\u017edy na vysok\u00e9 \u00farovni. Skute\u010dn\u011b v\u00fdznamnou akc\u00ed z tohoto po\u0159adatelsk\u00e9ho hlediska byl 10. SRAZ VETER\u00c1N\u016e FISA v roce 1983 v Praze. Rok n\u00e1ro\u010dn\u00fdch p\u0159\u00edpravn\u00fdch prac\u00ed cel\u00e9ho organiza\u010dn\u00edho v\u00fdboru slo\u017een\u00e9ho p\u0159edev\u0161\u00edm z funkcion\u00e1\u0159\u016f vesla\u0159sk\u00fdch odd\u00edl\u016f Bohemians \u010cKD Praha a Slavoje Vy\u0161ehrad (VK Blesk), byl korunov\u00e1n opravdu ojedin\u011blou akc\u00ed. Sportovn\u00ed i spole\u010densk\u00e9 \u010d\u00e1sti se v z\u00e1\u0159\u00ed 1985 z\u00fa\u010dastnilo t\u00e9m\u011b\u0159 2000 aktivn\u00edch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f.<br \/>\nMimo organiza\u010dn\u00ed a po\u0159adatelsk\u00e9 pr\u00e1ce se na tomto setk\u00e1n\u00ed pod\u00edleli aktivn\u011b i na\u0161i veter\u00e1n\u0161t\u00ed vesla\u0159i, kte\u0159\u00ed byli v mnoha p\u0159\u00edpadech \u00fasp\u011b\u0161n\u00ed (nap\u0159. druh\u00e1 m\u00edsta ve 4+ mu\u017ei kategorie B (Nov\u00e1k, Pastrnek, \u010c\u00ed\u017eek, Rendl, k. \u010c\u00ed\u017eek) \u010di 2- mu\u017e\u016f kategorie A (\u0160vec, Kr\u00e1l).<\/p>\n<p><strong>Mezin\u00e1rodn\u00ed \u00fasp\u011bchy ze za\u010d\u00e1tku 90. let<\/strong><br \/>\nV roce 1986 se kon\u00e1 na Ra\u010dick\u00e9m kan\u00e1le prvn\u00ed v\u00fdznamn\u00e1 mezin\u00e1rodn\u00ed vesla\u0159sk\u00e1 sout\u011b\u017e &#8211; Mistrovstv\u00ed sv\u011bta junior\u016f. Z na\u0161ich z\u00e1vodn\u00edk\u016f se ho z\u00fa\u010dast\u0148uj\u00ed Martina Pfefr\u010dkov\u00e1 a Lucie Hl\u00e1skov\u00e1 s kormidelnic\u00ed Andreou Cetlovou v pos\u00e1dce 4+jky (tren\u00e9rka \u0160pirhanzlov\u00e1), v juniorsk\u00fdch nep\u00e1rov\u00fdch dvojk\u00e1ch reprezentuj\u00ed Tom\u00e1\u0161 Zuda s Michalem Daleck\u00fdm na 2-, Kol\u00e1\u0159 s Koudelou a kormideln\u00edkem Kopeck\u00fdm na 2+.<br \/>\nV dal\u0161\u00edch letech v\u0161ak na\u0161i odchovanci se na MSJ objevuj\u00ed sporadicky, z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed z\u00e1vodn\u00edk\u016f odjinud&nbsp; z\u00edskalo p\u0159evahu nad dopl\u0148ov\u00e1n\u00edm dru\u017estva vlastn\u00edmi odchovanci a tak nap\u0159. v roce 1989 p\u0159iv\u00e1\u017e\u00ed z MSJ v Szegedu 4+ tr\u00e9novan\u00e1 B. \u010c\u00ed\u017ekem sice bronzovou medaili, ale v sestav\u011b je pouze jeden Bohem\u00e1k &#8211; Michal Tibitanzl coby kormideln\u00edk.<br \/>\nCel\u00fd rok 1990 je ve znamen\u00ed mnoha sportovn\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f na vrcholn\u00fdch sout\u011b\u017e\u00edch od \u017eactva a\u017e po dosp\u011bl\u00e9 v\u010detn\u011b \u00fasp\u011bch\u016f na Prim\u00e1tork\u00e1ch. Samoz\u0159ejm\u011b tomu napomohla i \u010dinnost St\u0159ediska vrcholov\u00e9ho sportu a tak\u00e9 to, \u017ee vzhledem k dobr\u00fdm podm\u00ednk\u00e1m, kter\u00e9 sk\u00fdtala na\u0161e lod\u011bnice, a d\u00edky obratn\u00e9 politice vedouc\u00edho tren\u00e9ra p\u0159ech\u00e1zej\u00ed do na\u0161eho odd\u00edlu i hotov\u00ed vesla\u0159i, dokonce i b\u00fdval\u00ed reprezentanti a \u010dlenov\u00e9 Dukly Praha.<br \/>\nP\u0159i vstupu do roku 1991 m\u00e1 na\u0161e mu\u017esk\u00e1 i juniorsk\u00e1 slo\u017eka opravdu dobr\u00e9 v\u00fdhledy a p\u0159edpoklady sestavit siln\u00e9 pos\u00e1dky. Dosa\u017een\u00e9 \u00fasp\u011bchy na vrcholn\u00fdch dom\u00e1c\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch p\u0159ekon\u00e1vaj\u00ed v\u0161e, co bylo kdy v odd\u00edle v r\u00e1mci jedn\u00e9 sez\u00f3ny dosa\u017eeno. Skv\u011bl\u00e9 v\u00fdsledky jsme zaznamenali i v r\u00e1mci Prim\u00e1torek: osma dorostenc\u016f byla druh\u00e1, osma junior\u016f ve spole\u010denstv\u00ed s SK Sm\u00edchov a LS Brno byla druh\u00e1 a osma mu\u017e\u016f byla tak\u00e9 druh\u00e1.<br \/>\nV\u00fdsledky pr\u00e1ce tren\u00e9r\u016f i pomoc v\u0161ech funkcion\u00e1\u0159\u016f odd\u00edlu se odr\u00e1\u017eej\u00ed na t\u011bchto vynikaj\u00edc\u00edch \u00fasp\u011b\u0161\u00edch. Ale v roce 1991 je\u0161t\u011b nen\u00ed v\u0161emu konec! Opravdu historick\u00fd \u00fasp\u011bch v mezin\u00e1rodn\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku p\u0159ich\u00e1z\u00ed v srpnu 1991. Na \u0161pan\u011blsk\u00e9m jeze\u0159e Banyolas se Ji\u0159\u00ed \u0160ef\u010d\u00edk a Ond\u0159ej Hole\u010dek st\u00e1vaj\u00ed na dvojce bez kormideln\u00edka juniorsk\u00fdmi mistry sv\u011bta !!!<br \/>\n\u0160\u0165astn\u00ed vesla\u0159i spolu s tren\u00e9rem \u010c\u00ed\u017ekem jsou po sv\u00e9m p\u0159\u00edjezdu v odd\u00edle d\u016fstojn\u011b p\u0159iv\u00edt\u00e1ni. A nav\u00edc je zde i p\u0159\u00edslib, \u017ee po takov\u00fdch \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch zku\u0161enostech by na\u0161i mlad\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u00ed a talentovan\u00ed vesla\u0159i nemuseli chyb\u011bt na tomto jeze\u0159e ani v&nbsp; roce 1992, kdy se zde pojede Olympijsk\u00e1 regata.<br \/>\n<strong><br \/>\nOlympijsk\u00fd rok 1992<\/strong><br \/>\nV\u0161ichni ve skrytu du\u0161e v\u0161ak mysl\u00ed je\u0161t\u011b o n\u011bco v\u00fd\u0161. Po drobn\u00fdch nedorozum\u011bn\u00edch mezi juniorsk\u00fdmi mistry sv\u011bta, na\u0161\u00edm odd\u00edlem a Duklou Praha, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se jedn\u00e1n\u00ed o jejich n\u00e1stupu na vojnu, je s definitivn\u00ed platnost\u00ed rozhodnuto, \u017ee do Olympijsk\u00fdch her se oba z\u00e1vodn\u00edci budou p\u0159ipravovat jako \u010dlenov\u00e9 vesla\u0159sk\u00e9ho odd\u00edlu Bohemians Praha. Ale s ohledem na jejich ml\u00e1d\u00ed je pozd\u011bji rozhodnuto, \u017ee se na Olympijsk\u00e9 hry budou p\u0159ipravovat nikoliv jako pos\u00e1dka na dvojce, ale ve slo\u017een\u00e9 reprezenta\u010dn\u00ed osmiveslici spolu se z\u00e1vodn\u00edky Dukly Praha.<br \/>\nTren\u00e9r Bohum\u00edr \u010c\u00ed\u017eek d\u00edky sv\u00e9mu ne\u00fanavn\u00e9mu el\u00e1nu dok\u00e1\u017ee vyhecovat a nabudit pro p\u0159\u00edpravu pro olympijsk\u00fd rok i dal\u0161\u00ed odd\u00edlov\u00e9 vesla\u0159e &#8211; zvl\u00e1\u0161t\u011b pak \u010dty\u0159ku s kormideln\u00edkem v \u010dele se zku\u0161en\u00fdm Janem Kabrhelem. Tato pos\u00e1dka se dok\u00e1\u017ee dob\u0159e psychicky vyrovnat se v\u0161emi n\u00e1strahami syst\u00e9m\u016f kontroln\u00edch z\u00e1vod\u016f a kvalifikac\u00ed v tomto olympijsk\u00e9m roce a svoje p\u0159edsevzet\u00ed z\u00fa\u010dastnit se Olympijsk\u00fdch her potvrzuje sv\u00fdmi celoro\u010dn\u00edmi \u0161pi\u010dkov\u00fdmi v\u00fdsledky.<br \/>\nNa\u0161e osma mu\u017e\u016f je tak v\u00e1\u017en\u00fdm favoritem pro PRIM\u00c1TORKY 1992, \u017ee Dukla Praha zbroj\u00ed a do svoj\u00ed sestavy na osm\u011b povol\u00e1v\u00e1 i skifa\u0159e V\u00e1clava Chalupu, v\u00edt\u011bze sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru. Na\u0161e osma mu\u017e\u016f je nakonec t\u011bsn\u011b druh\u00e1, ale potvrzuje se, \u017ee n\u00e1sledn\u00e1 nominace na\u0161ich vesla\u0159\u016f nen\u00ed v\u016fbec n\u00e1hodn\u00e1. Ka\u017ed\u00fd olympijsk\u00fd rok m\u00e1 v p\u0159\u00edprav\u011b a p\u0159i v\u00fdb\u011bru reprezentace sv\u00e1 \u00faskal\u00ed a tak tomu bylo i od jara 1992. I p\u0159es p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e9 v\u00fdsledky na kontrolk\u00e1ch i p\u0159i kvalifikaci nen\u00ed o startu na\u0161\u00ed \u010dty\u0159ky s kormideln\u00edkem na Olympijsk\u00fdch hr\u00e1ch st\u00e1le rozhodnuto. Hlavn\u00edm faktorem z\u016fst\u00e1vaj\u00ed ekonomick\u00e9 mo\u017enosti \u010ceskoslovensk\u00e9 federace.<br \/>\nI kdy\u017e se zmi\u0148ujeme v roce 1991 o historick\u00e9m \u00fasp\u011bchu &#8211; titulu juniorsk\u00fdch mistr\u016f sv\u011bta na\u0161\u00ed dvojky bez kormideln\u00edka, rok 1992 tuto ud\u00e1lost p\u0159ekonal. \u010cist\u00e1 odd\u00edlov\u00e1 \u010dty\u0159ka mu\u017e\u016f s kormideln\u00edkem (Ivo \u017derava, Richard Krej\u010d\u00ed, Jan Kabrhel, Petr Bat\u011bk, kormideln\u00edk Michal Svoboda) a dva na\u0161i vesla\u0159i v osmiveslici (Ji\u0159\u00ed \u0160ef\u010d\u00edk a Ond\u0159ej Hole\u010dek) spolu se sv\u00fdm tren\u00e9rem Bohum\u00edrem \u010c\u00ed\u017ekem p\u0159ece jen odl\u00e9taj\u00ed na Olympijsk\u00e9 hry do \u0161pan\u011blsk\u00e9ho Banyolas !!!<br \/>\nDes\u00e1t\u00e9 m\u00edsto \u010dty\u0159ky ani dvan\u00e1ct\u00e9 m\u00edsto mlad\u00e9 slo\u017een\u00e9 osmiveslice nijak nesni\u017euje \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 \u00fasil\u00ed na\u0161ich vesla\u0159\u016f. Zvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00fdkon na\u0161\u00ed \u010dty\u0159ky v semifin\u00e1le a mal\u00e9m fin\u00e1le Olympijsk\u00e9 regaty byly opravdu skv\u011bl\u00fdm p\u0159\u00edkladem bojovnosti na\u0161ich z\u00e1vodn\u00edk\u016f a je vysoce hodnocen.<br \/>\nOsm \u010dlen\u016f na\u0161eho odd\u00edlu na olympi\u00e1d\u011b &#8211; to u\u017e je opravdu skv\u011bl\u00fd d\u00e1rek na\u0161emu odd\u00edlu k jeho sedmdes\u00e1tin\u00e1m.<\/p>\n<p><strong>Mistrovstv\u00ed sv\u011bta &#8211; Ra\u010dice 1993<\/strong><br \/>\nV poolympijsk\u00e9m roce 1993 se za\u010d\u00edn\u00e1 prosazovat dal\u0161\u00ed generace \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch junior\u016f. Osma ve spole\u010denstv\u00ed s Jiskrou T\u0159ebo\u0148 v sestav\u011b Martin Janu\u0161ka, Martin Hole\u010dek, Michal Havrl\u00edk, Milan Petr\u016f, Stanislav Kr\u00e1l, Martin Toma\u0161t\u00edk, Martin Park\u00e1n, David Zelinger, korm. Martin Svoboda v\u00edt\u011bz\u00ed na siln\u011b obsazen\u00e9 regat\u011b ve Schweinfurtu. Pos\u00e1dka junior\u016f Bohemians v sestav\u011b Stanislav Kr\u00e1l, Martin Toma\u0161t\u00edk, Martin Park\u00e1n, David Zelinger, korm. Martin Svoboda vyhr\u00e1la d\u00e1le i sv\u016fj z\u00e1vod ve \u010dty\u0159k\u00e1ch.<br \/>\nV roce 1993 se v odd\u00edle dala dohromady pos\u00e1dka p\u00e1rov\u00e9 \u010dty\u0159ky lehk\u00fdch vah, kter\u00e1 si vytkla za sv\u016fj c\u00edl \u00fa\u010dast na nejbli\u017e\u0161\u00edm Mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve veslov\u00e1n\u00ed. Pos\u00e1dku tvo\u0159ili t\u0159i vesla\u0159i z&nbsp; Bohemians (Petr \u0160kvor, Ji\u0159\u00ed Ry\u0161av\u00fd, Jan Klapa\u010d) a Roman \u010cern\u00fd z Chemi\u010dky \u00dast\u00ed nad Labem. Pos\u00e1dka vyhr\u00e1la na Mistrovstv\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky, na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta 1993 v\u0161ak nebyla nominov\u00e1na.<br \/>\nVrcholem roku 1993 bylo v \u010cesk\u00e9m veslov\u00e1n\u00ed i v \u017eivot\u011b klubu Mistrovstv\u00ed sv\u011bta dosp\u011bl\u00fdch, konan\u00e9 na dr\u00e1ze v Ra\u010dic\u00edch. Ur\u010dit\u00e9 po\u0159adatelsk\u00e9 zku\u0161enosti mezi \u010desk\u00fdmi funkcion\u00e1\u0159i v t\u00e9 dob\u011b ji\u017e byly, v\u017edy\u0165 v Praze se po\u0159\u00e1dalo ME 61, MS veter\u00e1n\u016f 83 a na nov\u00e9 dr\u00e1ze v Ra\u010dic\u00edch dokonce MS junior\u016f 1986. Jen\u017ee Mistrovstv\u00ed sv\u011bta dosp\u011bl\u00fdch? To je opravdu \u00fapln\u011b o n\u011b\u010dem jin\u00e9m. A nav\u00edc kr\u00e1tce po \u010derstv\u00fdch politick\u00fdch a ekonomick\u00fdch zm\u011bn\u00e1ch v na\u0161\u00ed republice. Ale my jsme se tenkr\u00e1t neb\u00e1li a &#8222;\u0161li jsme do toho&#8220;. Nab\u00eddli jsme svazu, \u017ee jako Bohemka uspo\u0159\u00e1d\u00e1me cel\u00e9 MS tak \u0159e\u010deno na kl\u00ed\u010d. Svaz to akceptoval, uzav\u0159ela se smlouva a u\u017e to za\u010dalo. Organiza\u010dn\u00ed v\u00fdbor v \u010dele s Richardem \u0160achem, vydatn\u011b podporovan\u00fdm Vojtou Seidlem, se vypo\u0159\u00e1dal se sv\u00fdm \u00fakolem v\u00edce ne\u017e zda\u0159ile. Z vesla\u0159sk\u00e9ho odd\u00edlu Bohemians se p\u0159\u00edpravy a pr\u016fb\u011bhu MS 93 z\u00fa\u010dastnilo p\u0159es devades\u00e1t \u010dlen\u016f odd\u00edlu. B\u00f3jka\u0159i, hostesky, \u0159idi\u010di stejn\u011b jako odpov\u011bdn\u00ed funkcion\u00e1\u0159i za jednotliv\u00e9 \u00faseky. Jedin\u011b d\u00edky jim v\u0161em se to tak dob\u0159e poda\u0159ilo. &#8222;Tak\u017ee ta \u010cESTN\u00c1 MEDAILE FISA, kterou jsem p\u0159i z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9m ceremoni\u00e1lu obdr\u017eel z rukou prezidenta FISA, ta pat\u0159\u00ed v\u0161em t\u011bm, kte\u0159\u00ed spole\u010dn\u011b se mnou ten \u0161ampion\u00e1t po\u0159\u00e1dali,&#8220; zhodnotil skromn\u011b na z\u00e1v\u011br celou akci vyznamenan\u00fd Richard \u0160ach.<\/p>\n<p><strong>Obdob\u00ed bez st\u0159edisek<\/strong><br \/>\nV devades\u00e1t\u00fdch letech, po zm\u011bn\u011b politick\u00e9ho re\u017eimu a po rozpadu \u010ceskoslovensk\u00e9 federace, doch\u00e1z\u00ed k v\u00fdrazn\u00e9mu \u00fatlumu st\u00e1tn\u00ed podpory vrcholov\u00e9ho sportu. Zat\u00edmco ve sv\u011bt\u011b se za\u010d\u00edn\u00e1 rozv\u00edjet n\u00e1\u0161 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed model st\u00e1tem dotovan\u00fdch sportovn\u00edch center, u n\u00e1s krom\u011b zredukovan\u00e9 Dukly se vrac\u00edme do ryze amat\u00e9rsk\u00fdch podm\u00ednek. Ale i za t\u00e9to situace se objevuj\u00ed sportovci, schopn\u00ed usilovat i o mezin\u00e1rodn\u00ed \u00fasp\u011bchy.<br \/>\nV juniork\u00e1ch se da\u0159\u00ed pos\u00e1dce Mad\u011brov\u00e1, Silbern\u00e1gelov\u00e1, kter\u00e9 p\u0159iv\u00e1\u017eej\u00ed v r.1995, coby \u010dlenky reprezenta\u010dn\u00ed osmiveslice, \u010dtvrt\u00e9 m\u00edsto z MSJ v Poznani. V mu\u017e\u00edch vznikla nov\u00e1 pos\u00e1dka p\u00e1rov\u00e9 \u010dty\u0159ky lehk\u00fdch vah ve slo\u017een\u00ed Petr \u0160kvor, Ji\u0159\u00ed Ry\u0161av\u00fd, Petr Vodr\u00e1\u017eka a Michal Tibitanzl. Tato pos\u00e1dka dos\u00e1hla nemal\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f na regat\u00e1ch v Duisburgu (dvakr\u00e1t sedm\u00ed), ve V\u00eddni (dvakr\u00e1t druz\u00ed) a v Luzernu (des\u00e1t\u00e9 m\u00edsto), na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta v\u0161ak op\u011bt vysl\u00e1na nebyla.<br \/>\nMichal Tibitanzl pot\u00e9 p\u0159e\u0161el k nep\u00e1rov\u00e9mu veslu a v pr\u016fb\u011bhu zimn\u00ed p\u0159\u00edpravy na sez\u00f3nu 1995 se zbytku pos\u00e1dky ujal nov\u00fd tren\u00e9r RNDr. Vladim\u00edr Burda. Po jarn\u00edch kontroln\u00edch z\u00e1vodech byla pos\u00e1dka dopln\u011bna op\u011bt Romanem \u010cern\u00fdm z \u00dast\u00ed nad Labem. Na regat\u011b v Essenu skon\u010dila t\u0159et\u00ed a&nbsp; \u010dtvrt\u00e1, na v\u00edde\u0148sk\u00e9 regat\u011b dvakr\u00e1t zv\u00edt\u011bzila a&nbsp; zajistila si tak \u00fa\u010dast na t\u0159ebo\u0148sk\u00e9m nomina\u010dn\u00edm z\u00e1vod\u011b pro Mistrovstv\u00ed sv\u011bta. Zde podala v\u00fdkon na hranici sv\u00fdch mo\u017enost\u00ed a byla kone\u010dn\u011b vysl\u00e1na na MS ve finsk\u00e9m Tampere s podm\u00ednkou \u00fahrady ve\u0161ker\u00fdch n\u00e1klad\u016f na \u00fa\u010dast. S pomoc\u00ed sponzor\u016f se z\u00fa\u010dastnila Mistrovstv\u00ed sv\u011bta, av\u0161ak v\u00fdpadky v z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 p\u0159\u00edprav\u011b zp\u016fsoben\u00e9 pracovn\u00edmi probl\u00e9my &#8222;p\u0159espoln\u00edho&#8220; \u010dlena pos\u00e1dky se projevily na v\u00fdkonu a na\u0161i lehkov\u00e1\u017en\u00edci skon\u010dili na t\u0159in\u00e1ct\u00e9m m\u00edst\u011b. V Tampere startovali i dal\u0161\u00ed odchovanci na\u0161eho odd\u00edlu, by\u0165 v dresech jin\u00fdch klub\u016f. Av\u0161ak ani Hedvice Mich\u00e1lkov\u00e9, ani Standovi Kr\u00e1lovi se nepoda\u0159ilo s jejich pos\u00e1dkami v\u00fdrazn\u011b usp\u011bt a kvalifikovat se na OH v Atlant\u011b.<\/p>\n<p><strong>\u010cas zm\u011bn<\/strong><br \/>\nPo OH 1996, kter\u00e9 jen potvrdily \u00fatlum \u010desk\u00e9ho veslov\u00e1n\u00ed, do\u0161lo k radik\u00e1ln\u00ed zm\u011bn\u011b ve veden\u00ed \u010cesk\u00e9ho vesla\u0159sk\u00e9ho svazu. Nov\u00e9 p\u0159edsednictvo v \u010dele s J. Kejvalem vyhl\u00e1silo program postupn\u00e9ho zav\u00e1d\u011bn\u00ed placen\u00fdch tren\u00e9r\u016f do vesla\u0159sk\u00fdch klub\u016f. Zdrojem m\u011bly b\u00fdt pen\u00edze sponzor\u016f, co\u017e se sice v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech uk\u00e1zalo jako nere\u00e1ln\u00e9, nicm\u00e9n\u011b placen\u00ed tren\u00e9\u0159i v n\u011bkter\u00fdch odd\u00edlech p\u016fsobit za\u010dli, v prvn\u00ed vln\u011b i u n\u00e1s. Ve v\u00fdb\u011brov\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed na ja\u0159e 1977 usp\u011bl p\u0159ed B.\u010c\u00ed\u017ekem, kter\u00fd v t\u00e9 dob\u011b m\u011bl ji\u017e ur\u010dit\u00fd \u00favazek v Dukle Praha, absolvent FTVS UK, z\u00e1vodn\u00edk lehk\u00fdch vah a \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd tren\u00e9r d\u011bv\u010dat z let 92 &#8211; 94 Mgr. Petr \u0160kvor. Rok na to doch\u00e1z\u00ed i k velk\u00e9 obm\u011bn\u011b ve v\u00fdboru odd\u00edlu. Z vlastn\u00edho rozhodnut\u00ed odch\u00e1zej\u00ed do poradn\u00edho v\u00fdboru&nbsp; funkcion\u00e1\u0159i, kte\u0159\u00ed po desetilet\u00ed t\u00e1hli odd\u00edl na jeho cest\u011b vzh\u016fru, kte\u0159\u00ed se zaslou\u017eili o vybudov\u00e1n\u00ed nov\u00e9 lod\u011bnice, o z\u0159\u00edzen\u00ed sportovn\u00edch st\u0159edisek v na\u0161em klubu a s t\u00edm souvisej\u00edc\u00edho p\u0159\u00edsunu nejen talent\u016f, ale i pot\u0159ebn\u00e9ho vesla\u0159sk\u00e9ho materi\u00e1lu. Zm\u011bna v\u0161ak nen\u00ed v\u00fdsledkem n\u011bjak\u00fdch vnit\u0159n\u00edch rozpor\u016f, jak se to v n\u011bkter\u00fdch odd\u00edlech st\u00e1v\u00e1, je to jen t\u00e9m\u011b\u0159 pl\u00e1novit\u00e1 genera\u010dn\u00ed obm\u011bna. D\u016fkazem toho je i to, \u017ee v nov\u00e9m v\u00fdboru d\u00e1l pracuje b\u00fdval\u00fd p\u0159edseda Richard \u0160ach a je tak z\u00e1rukou kontinuity a plynul\u00e9ho p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed zku\u0161enost\u00ed.<br \/>\nNa sportovn\u00edm poli se da\u0159\u00ed pod veden\u00edm nov\u00e9ho \u0161\u00e9ftren\u00e9ra odd\u00edlu zkonsolidovat situaci mezi dobrovoln\u00fdmi tren\u00e9ry, vn\u00e9st do jejich pr\u00e1ce novou perspektivu a v\u00fdsledky hlavn\u011b v \u017e\u00e1c\u00edch a dorostenc\u00edch maj\u00ed vzestupnou \u00farove\u0148 i dostate\u010dnou s\u00edlu v po\u010dtu vlastn\u00edch odchovanc\u016f.<br \/>\nNa P\u0159eboru dru\u017estev \u010cesk\u00e9 republiky v roce 1997 byli na\u0161i mlad\u0161\u00ed \u017e\u00e1ci v\u00fdrazn\u011b nejlep\u0161\u00ed, star\u0161\u00ed \u017e\u00e1ci byli na t\u0159et\u00edm m\u00edst\u011b, dorostenci byli rovn\u011b\u017e na t\u0159et\u00edm m\u00edst\u011b a v dorostenk\u00e1ch jsme byli \u0161est\u00ed. Odd\u00edl jako celek se v dosp\u011bl\u00fdch i ml\u00e1de\u017ei um\u00edstil v obou p\u0159\u00edpadech na celkov\u00e9m \u0161est\u00e9m m\u00edst\u011b. Byl velice slibn\u00fd p\u0159\u00edslib do dal\u0161\u00edch let. Od roku 1998 jsme pak v klubov\u00e9 sout\u011b\u017ei, kter\u00e1 n\u011bkolikr\u00e1t drobn\u011b m\u011bnila svoji podobu, ji\u017e nikdy neklesli pod p\u00e1t\u00e9 m\u00edsto a v\u0161e sm\u011b\u0159ovalo k skv\u011bl\u00e9mu vyvrcholen\u00ed v roce 2002. Av\u0161ak nep\u0159edb\u00edhejme.<\/p>\n<p><strong>Nev\u00edtan\u00e9 odchody<\/strong><br \/>\nV roce 1998 jsou lo\u0148\u0161t\u00ed dorostenci \u00fasp\u011b\u0161n\u00ed i mezi juniory. \u010cty\u0159ka Mokri\u0161, Strnad, Makovi\u010dka, Tvard\u00edk, veden\u00e1 Pavlem Pokorn\u00fdm, v\u00edt\u011bz\u00ed na 4+, na noncoxu je t\u0159et\u00ed a ve spole\u010denstv\u00ed se z\u00e1vodn\u00edky Dukly startuje v osm\u011b na MSJ v Ottensheimu, kde v\u00edt\u011bz\u00ed v mal\u00e9m fin\u00e1le. Je velk\u00fdm p\u0159\u00edslibem pro dal\u0161\u00ed sez\u00f3nu. Zodpov\u011bdn\u011b p\u0159ipravujeme tr\u00e9ninkov\u00e9 pl\u00e1ny a v duchu ji\u017e vid\u00edme bojovat na\u0161i odd\u00edlovou pos\u00e1dku o nejvy\u0161\u0161\u00ed mety na p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm juniorsk\u00e9m \u0161ampion\u00e1tu v Bulharsku. Ano, opravdu jsme mysleli na zisk kovu ve \u010dty\u0159ce a to ne pouze bronzov\u00e9ho. Bohu\u017eel pl\u00e1ny se sp\u0159\u00e1daly i na prot\u011bj\u0161\u00edm b\u0159ehu \u0159eky v Dukle. Kdy\u017e p\u0159i\u0161li koncem roku Jakub Makovi\u010dka, Jan Tvard\u00edk a Tom\u00e1\u0161 Strnad s p\u0159estupn\u00edmi l\u00edstky, nebyl to mil\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed d\u00e1rek pro tren\u00e9rskou dvojci Pokorn\u00fd &#8211; \u0160kvor, ani pro p\u0159edsedu odd\u00edlu Burdu, kter\u00fd s\u00e1m kdysi v Dukle ml\u00e1de\u017e tr\u00e9noval. Pokusili jsme se kluk\u016fm vysv\u011btlit i \u00faskal\u00ed jejich p\u0159ed\u010dasn\u00e9ho p\u0159estupu (v kategorii dosp\u011bl\u00fdch bychom jim podobn\u00fd krok i doporu\u010dili) &#8211; ztr\u00e1tu z\u00e1zem\u00ed mate\u0159sk\u00e9ho odd\u00edlu, party, ale i tren\u00e9rsk\u00e9ho t\u00fdmu s nejvy\u0161\u0161\u00edm mo\u017en\u00fdm odborn\u00fdm vzd\u011bl\u00e1n\u00edm, jak\u00fd v t\u00e9 dob\u011b v Dukle u ml\u00e1de\u017ee nem\u011bli. Byli v\u0161ak ji\u017e rozhodnuti a tak jsme se s nimi po vyrovn\u00e1n\u00ed s Duklou snad v dobr\u00e9m roze\u0161li.V roce 1999 obsadila osma s t\u011bmito na\u0161imi odchovanci na MSJ \u010dtvrt\u00e9 m\u00edsto.<\/p>\n<p><strong>Na vrcholu<\/strong><br \/>\nDo roku 2002 jsme vstupovali s ur\u010dit\u00fdmi ekonomick\u00fdmi obavami. Pod\u00edl svazu na odm\u011bn\u011b pro placen\u00e9ho tren\u00e9ra se op\u011bt sn\u00ed\u017eil a p\u0159itom bez t\u00e9to funkce si chod tak rozs\u00e1hl\u00e9ho odd\u00edlu, jak\u00fdm se n\u00e1\u0161 klub stal, nelze p\u0159edstavit. Na\u0161t\u011bst\u00ed se op\u011bt na\u0161li sponzo\u0159i a my v pr\u016fb\u011bhu roku mohli nejen doplatit zakoupen\u00e9 lod\u011b, ale i vyslat miniv\u00fdpravy na halov\u00e1 mistrovstv\u00ed sv\u011bta (Hole\u010dek t\u0159et\u00ed) a Evropy (Hole\u010dek v\u00edt\u011bz\u00ed, mlad\u0161\u00ed Martin Fremut je des\u00e1t\u00fd, V\u011bra Podejmov\u00e1 \u010dtvrt\u00e1).<br \/>\nHlavn\u00ed \u00fasp\u011bch v\u0161ak p\u0159ich\u00e1z\u00ed na vod\u011b. Na Prim\u00e1tork\u00e1ch stav\u00edme do hlavn\u00edho z\u00e1vodu dv\u011b osmy. A ob\u011b se probojov\u00e1vaj\u00ed do fin\u00e1le! 16 mu\u017e\u016f ve fin\u00e1le Prim\u00e1torsk\u00fdch osem, to snad je\u0161t\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd civiln\u00ed odd\u00edl nedok\u00e1zal. Na p\u0159eborech v\u0161ech v\u011bkov\u00fdch kategori\u00ed z\u00edsk\u00e1v\u00e1me spoustu medailov\u00fdch um\u00edst\u011bn\u00ed a na Mistrovstv\u00ed \u010cR senior\u016f dokonce na\u0161i z\u00e1vodn\u00edci v\u00edt\u011bz\u00ed ve 4+ a 2+ (v obou pos\u00e1dk\u00e1ch byli Lud\u011bk Pokorn\u00fd, David Fremut a korm.Fischer).<br \/>\nTo hlavn\u00ed v\u0161ak p\u0159ich\u00e1z\u00ed za\u010d\u00e1tkem srpna. Na Mistrovstv\u00ed sv\u011bta junior\u016f v Litevsk\u00e9m Trakaj v\u00edt\u011bz\u00ed \u010cesk\u00e1 osmiveslice a v jej\u00ed sestav\u011b je i n\u00e1\u0161 Miroslav Hole\u010dek. Op\u011bt m\u00e1me v klubu po 11 letech mistra sv\u011bta! Netu\u0161\u00ed, \u017ee m\u00edsto oslav se hned po n\u00e1vratu zapoj\u00ed spolu s ostatn\u00edmi \u010dlenu klubu na odstra\u0148ov\u00e1n\u00ed n\u00e1sledk\u016f povodn\u011b.<br \/>\nNejni\u010div\u011bj\u0161\u00ed povode\u0148 za posledn\u00edch 500 let kulminovala v Praze 13. srpna. Na\u0161e nov\u00e1 lod\u011bnice, stoj\u00edc\u00ed na kope\u010dku dostate\u010dn\u011b vysoko, byla na\u0161t\u011bst\u00ed zaplavena jen nepatrn\u011b. Ostatn\u00ed odd\u00edly v Praze i Polab\u00ed dopadly mnohem h\u016f\u0159e. Vesla\u0159sk\u00fd \u017eivot je na n\u011bkolik t\u00fddn\u016f paralyzov\u00e1n. Na veter\u00e1nsk\u00e9 mistrovstv\u00ed sv\u011bta do Ra\u010dic odj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed na\u0161e pos\u00e1dky prakticky bez mo\u017enosti tr\u00e9novat, ale p\u0159esto se zde neztr\u00e1c\u00ed. Burda v\u00edt\u011bz\u00ed ve sv\u00e9 j\u00edzd\u011b na skifu (kat D) i ve spole\u010denstv\u00ed na 4x- (kat C). A tak i bez z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9ho kola je celkem opr\u00e1vn\u011bn\u011b za celkov\u00e9ho v\u00edt\u011bze \u010cesk\u00e9ho poh\u00e1ru vyhl\u00e1\u0161en n\u00e1\u0161 odd\u00edl. Poprv\u00e9 ve sv\u00e9 historii je Bohemians nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edm klubem &#8211; opravdu skv\u011bl\u00fd d\u00e1rek k bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edm se oslav\u00e1m 80. let od zalo\u017een\u00ed!<br \/>\nTADY&nbsp; ZAT\u00cdM&nbsp; STRU\u010cN\u011a&nbsp; CHRONOLOGICKY&nbsp; POJAT\u00c1&nbsp; HISTORIE&nbsp; KON\u010c\u00cd.<br \/>\nJist\u011b ale bude v dal\u0161\u00edch letech dost p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed pro zaznamen\u00e1n\u00ed, zejm\u00e9na t\u011bch v\u00fdznamn\u00fdch a \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch,<br \/>\nkter\u00e9 budou i d\u00e1l dobrou vizitkou \u010dinnosti na\u0161eho vesla\u0159sk\u00e9ho klubu<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Historie klubu 23. ledna 2003 oslavil vesla\u0159sk\u00fd odd\u00edl TJ BOHEMIANS PRAHA 80.v\u00fdro\u010d\u00ed sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed. Z tehdy vydan\u00e9 pam\u011btn\u00ed publikace uv\u00e1d\u00edme zkr\u00e1cenou verzi pr\u016f\u0159ezu osmdes\u00e1tiletou histori\u00ed vesla\u0159\u016f. 80 LET VESLOV\u00c1N\u00cd BOHEMIANS PRAHA I. Vesla\u0159sk\u00fd klub Libe\u0148 1923 &#8211; 1935 II. Vinohrad\u0161t\u00ed &hellip; <a href=\"https:\/\/www.vkbohemians.cz\/?page_id=7\">Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek <span class=\"meta-nav\">&rarr;<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":3941,"menu_order":1,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"sidebar-page.php","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vkbohemians.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/7"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vkbohemians.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vkbohemians.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vkbohemians.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vkbohemians.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=7"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/www.vkbohemians.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/7\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4454,"href":"https:\/\/www.vkbohemians.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/7\/revisions\/4454"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vkbohemians.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/3941"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vkbohemians.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=7"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}